"Je mi deset. Žila jsem v Mariupolu"

- Je mi deset. Žila jsem v Mariupolu.
- Je mi šest. Bydlel jsem v Černigově.
- Mám tři roky. Bydlela jsem v Hostomelu.

- Je mi čtrnáct. A žil jsem v Kyjevě.
- Přežil jsem a teď žiju v Lublinu.
- A já jsem se zázračně ocitla ve Lvově.
- V Berlíně jsme dostali ubytování.

- Pořád spím v Ternopilské škole.
- Můj hrob se nachází v Irpini,
- A já zůstal pod Makarovem.
- Já jsem teď ze Sumu Anděl tichý,

- Nemám teď ruce, zemřel jsem malém.
- Nikdy neuvidím tátu a mámu.
- A já se ztratila ve vlaku.
- Předevčírem mojí školu zničili.

- Já spím v zimním oblečení...
- A já se narodila v metru!
- Naživu jsem díky vojáku!..
- Oknem do domu raketa letěla,
Ale máma mě svým tělem přikryla...

***

Mluví jednohlasně

Do světa, do zbraní, do nebe,

Byli přemoženi smutkem

A dívají se, nepříteli, na tebe.

Autorka: Světlana Fialová

PSALI JSME: "TI, KTEŘÍ BOJUJÍ ZA CUKR, NIKDY NEPOCHOPÍ TY, KTEŘÍ BOJUJÍ ZA SVOBODU"

PŘIPOMÍNÁME: SPISOVATELKA Z NĚMECKA: NECHCI BÝT SOUČÁSTÍ RUSKÉ AGRESE PROTI UKRAJINĚ