S radostí nám řekla, že u nás musí několik týdnů zůstat, protože v jejím bytě bydlí stavitelé. Mám s ní dobrý vztah, takže mi to nevadilo. Pokud s ní navíc stavitelé bydlí, udělají vše rychle.
Před pár lety jsem začala mít zdravotní problémy, musela jsem se stravovat na speciální dietě. Manžel je už dávno zvyklý, že já mám své jídlo, on své. Mnoho potravin ze stravy běžného člověka je pro mne nebezpečných, takže moji příbuzní vědí, že nejím všechno.
Pro sebe zpravidla nakupuji s rezerva, protože nemůžu každý den běhat po obchodech a hledat přesně to, co potřebuji. Takže od chvíle, kdy s námi začala bydlet Kamilova matka, mám čím dál větší hlad. Stojí za zmínku, že jsem hodně vařila pro svého manžela a nyní pro jeho matku, několik dní jsem se snažila, ale stihla všechno sníst za den a pak si vzala moje produkty.
Začala jsem si všímat, že moje tchyně v noci často vstává, jde k lednici a začíná jíst, jako by to dělala poprvé. Několikrát jsem se s ní pokusil mluvit, vysvětlil jsem jí, že tohle je moje jídlo, nic jiného prostě nemůžu sníst.
Není mi pro ni těch výrobků líto, ačkoli u nás bydlí půl roku, za celou dobu si nekoupila ani chleba. Požádala jsem ji, aby mi řekla, co chce, pokud se nedotkne mého.
Její poslušnost vystačila přesně na jeden den. Druhý den přijdu z práce a ona sedí u televize, na stole před ní leží zelenina, sýr, avokádo, vařené krůtí maso. Polovina výrobků byla jednoduše zkažená, například nemá ráda avokádo, nabírala z něj kousky lžičkou a vyhodila je.
Začaly mi selhávat nervy. Prostě nejsem schopná každý den nosit plné tašky ze supermarketu, abych nakrmila tchyni!
“Manžel považuje svou matku za plnohodnotnou součást naší rodiny a moje matka neznamená téměř nic a nelze ji považovat za blízkou příbuznou”
“Svému synovi jsem dal jméno Kateřina na počest své tchyně. Každý, kdo se o tom dozví, je ohromen. Takhle to opravdu bylo”
Děti přivezly matku do starého domku na vesnici bez jídla, a odjely: Po půl roce jí dcera zavolala
Jedno tělo pro dva: jak žijí siamská dvojčata Abigail a Brittany Hensel
Manžel říká, že na tom není nic špatného, jen potřebuji vařit ještě víc. Myslím, že jinak.
Bylo období, kdy jsem chodila na jídlo do nedaleké kavárny. Doma jsem si osobně nic nevařila, ale vyšlo mi to draho. Šéfkuchař tohoto podniku vaří chutně, speciálně pro mne vyvinul několik menu. Líbilo se mi to, ale nemůžu nechat všechny peníze v této instituci. Co dělat? Zamykat ledničku?
PSALI JSME: „PROČ JSI MI DALA PARFÉM? MYSLÍŠ, ŽE PÁCHNU?" ROZHOŘČILA SE TCHYNĚ
PŘIPOMÍNÁME: "UHNALA SI DĚTI, PROTOŽE NEVYPADAJÍ JAKO MŮJ SYN," KŘIČELA TCHYNĚ
