Mladá dívka se ze všech sil snažila potěšit rodiče manžela, protože vychovávali jejího milovaného Josefa. Nejprve se svého vyvoleného vyptávala na spoustu otázek, jaké dárky má máma ráda a jaké má nejraději barvy?
Josef v odpověď jen pokrčil rameny a odpověděl, že si nikdy nelámal hlavu nad tím, co jí má dát. Krátce před prázdninami kupoval, co mohl. Měla radost z jedné růže, dortu nebo cukroví.
V předvečer Nového roku koupila Irena po poradě s manželem parfémy pro maminku a tchyni jako dárek. Vybrala si ty, které milují.
Mladí manželé, kteří vše krásně zabalili, šli na návštěvu. Irenina maminka měla velkou radost, zrovna jí docházela její oblíbená vůně, takže dárek byl tak akorát. Jenže tchyně udělala skandál.
– Myslíš to vážně? Darovat parfém k tomuto svátku? Mimochodem, mám je, nebo se mi snažíte říct, že páchnu? Od vás, drahá snacha, je to netaktní.
Josef se snažil manželku chránit, říkal, že dárek pro ni vybírali společně. Máma jako by ho neslyšela, začala útočit jen na Irenu.
– Pokud nemáš žádnou fantazii, tak příště dejte standardní sadu – sladkosti a kytici květin. Pamatuj, že parfém není darek.
Ten večer se Irena cítila trapně, slova tchyně ji velmi urazila. Snažila se udělat něco příjemného, ale tchyně to neocenila.
Na příští svátek se rozhodla nic nevymýšlet, jak říkala maminka, bude to tak – kytice a cukroví. Ale tchyně byla opět naštvaná.
– Jak tomu mám rozumět? Ireno, ty nemáš vůbec mozek? To není dárek, ale hloupá výmluva, kdo to dává mámě? Máte potíže s penězi? Ještě jednou opakuji, pokud není žádná představivost, je lepší dát peníze!
Pilaf: Jak připravit chutný pilaf. Jednoduchý a srozumitelný recept.
Děti přivezly matku do starého domku na vesnici bez jídla, a odjely: Po půl roce jí dcera zavolala
Příběh ze života: "Nevím, jak dlouho ještě vydržím. Moje žena z roztomilého zajíčka se změnila v manipulátorku"
"K mušketýrům se nedostali": kluci si ostříhali dlouhé vlasy. Teď je nikdo nepozná
Všechny kameny opět letěly směrem ke snaše. Blížilo se výročí svatby manželových rodičů. Irena se bála i pomyslet, co si tentokrát koupí.
Manžel řekl, ať nic nevymýšlejí, dají peníze, když to řekla matka. Zabalili částku do krásné obálky a šli na návštěvu. A opět se jim to nepovedlo.
– Oh, bylo by lepší, kdyby nedávali vůbec nic. Za tyhle peníze si nemůžu koupit ani šaty.
– Mami, jaký máš nárok? Nech mou ženu na pokoji, dárky jsme vybírali pokaždé společně a ty jí vynadáš! Nepamatuji si, že bys mi to říkala, a já jsem si s dárky opravdu hlavu nelámal. Co je za problém? Pokud nechceš, nebudeme ti již nic darovat, budeme gratulovat pouze slovy.
Tak to udělali. Irena a Josef od nynějška se všemi svátky blahopřejí mamince výhradně telefonicky. Ne dárek, ale pro mnohé jen pohádka a sen.
PŘIPOMÍNÁME: "JAKÉ DĚTI, KDYŽ NEMŮŽEŠ UMÝT NÁDOBÍ VČAS?"
PSALI JSME: "UHNALA SI DĚTI, PROTOŽE NEVYPADAJÍ JAKO MŮJ SYN," KŘIČELA TCHYNĚ
