Životní příběh: "Moje tchyně mě vždy srovnává se svou dcerou. Už mám toho ale dost"

S manželem jsme se rozhodli, že se vezmeme hned poté, co jsme absolvovali střední školu. Věděli jsem, že s tchýní nedokážeme bydlet pod jednou střechou, tak jsme se usadili na ubytovně. Manžel mě uklidňoval, že si na mě jeho matka brzy zvykne, ale já tomu skoro nevěřila. Jak se ukázalo, ne nadarmo.

Čtyři roky jsme šetřili na hypotéku. V té době se sestra manžela také vdala. Její manžel také nechtěl bydlet s tchyní, bydleli v pronajatém bytě. Jenže, svého času nám tchyně vyčítala touhu žít odděleně, tak dceru pochválila.

Když jsem otěhotněla, tchyně mi začala dělat zlé ještě víc. Pokud dceři nakládala všechno nejchutnější s tím, že se potřebuje pořádně najíst, tak mě zase vyčítala každé sousto, ačkoli jsem v těhotenství přibrala jen trochu. Pořád dokola jsem poslouchala výtky, proto sem prostě přestala chodit k ní na návštěvu.

Porodily jsme děti s rozdílem několika dnů. Dva chlapci. Vnuk dcery byl přirozeně "vlastní“ a můj syn se okamžitě stal cizincem, protože nebyl podobný jejích rodině. Bylo mi však jedno, co si o mně tchyně myslí, byl jsem ráda, že moje dítě je teď se mnou.

Věčné srovnávání vnoučat začalo téměř od prvního dne. Myslím, že není třeba vysvětlovat, kdo byl miláčkem, nejchytřejším a nejinteligentnějším. Můj chlapec se vždy cítil druhořadý, takže jsem musela omezit kontakt, který měl s babičkou. Je pravda, že manžel si nevšímal, že matka srovnává děti, ale sám se o tom přesvědčil trochu později.

Tchýně mi vyčítala, že se nestarám o vnuka, protože ten můj se posadil o dva dny později než dítě její dcery. A když jsem syna přihlásila do jeslí, vůbec prohlásila, že jsem hrozba matka. Sestra manžela samozřejmě byla na mateřské dlouho, a pečovala se o syna.

Synovi jsou již 4 roky a příbuzná se stále nezastaví. Zatím mlčím, ale brzy mi dojde trpělivost.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: SOUSEDÉ SI MYSLÍ, ŽE DĚDEČEK SE PROCHÁZÍ S VNUKEM VENKU. A NETROUFÁ SI PŘIZNAT, ŽE JE OTCEM DÍTĚTE

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "ABYCH POTĚŠILA MANŽELA DĚDICEM, ROZHODLA JSEM SE JÍT NA ZRADU. JE MI TO TEĎ LÍTO?"