Příběh ze života: "Abych potěšila manžela dědicem, rozhodla jsem se jít na zradu. Je mi to teď líto?"

Byli jsme tehdy šest let manželé. A neustále jsem se snažila otěhotnět. Oba věřili v zázrak. Ale nikdy se to nestalo. Testy byly podány opakovaně, pokoušely se léčit, ale výsledek byl nulový. A tak jsme žili z posledních sil.

Problémy s manželem v posteli jsem nikdy neměla, ale s početím byly značné problémy. Odborníci nám opakovaně nabízeli IVF. Vím však, že je to drahé a ne zcela bezpečné. V tomto procesu se proto objevila další možnost. Otěhotnět s jiným mužem.

Rozhodnutí bylo velmi těžké. Ani já, ani můj milovaný to vůbec nechtěli. Je otázka, zda jsme ochotni obětovat vztah kvůli rodičovství. Rozhodli jsme se, že do toho půjdeme, a pak uvidíme.

K otázce jsme ale přistupovali velmi zodpovědně. Téměř rok jsme vybrali dobrého biologického otce pro naše dítě. Bylo důležité, že vedl zdravý životní styl, měl vlastní děti, jako důkaz dobré genetiky a tak dále.

A nakonec si vybrali toho správného uchazeče. Začalo to komunikací, pak byl flirt a po třech týdnech jsme spolu strávili noc. Muž mezitím odjel z města. Nechtěl, aby se něco takového dělo pod jeho nosem. Nevadilo mi to. Sama jsem z toho všeho měla špatný pocit. Jen jsem čekala, až to skončí a dostaneme očekávaný výsledek.

Jakmile jsem viděla dva proužky na testu, řekla jsem milenci, že se vrátím k manželovi a už ho nechci podvádět. Nebyl moc rozrušený, abych řekla pravdu.

Pak jsem zavolala manželovi. Byl rád. Oba pak jsme se cítili trapně, ale sami jsme se rozhodli k takovému kroku. Dlouho jsme na tuto situaci nemohli zapomenout, ale postupem času se nám podařilo přijmout fakt, že dítě je sice biologicky cizí, ale stále patří nám.

Od té doby uplynulo už osm let. Narodil se nám syn. Ani netuší, za jakou cenu jsme se narodili. Doufám, že se to nikdy nedozví, protože teď máme šťastnou rodinu, o které jsme kdysi ani nemohli snít.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "SESTRA MANŽELA PŘEDSTÍRÁ, ŽE JE CHUDÁ A NEŠŤASTNÁ, ALE ZÁROVEŇ NECHCE SI VZÍT DĚTSKÉ OBLEČENÍ, PROTOŽE NEJSOU NOVÉ"

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "NEMŮŽU SVÉHO MICHALA ANI NAZVAT SKUTEČNÝM MUŽEM. MUSELA JSEM TO VZÍT DO VLASTNÍCH RUKOU"