Eva byla velmi nadané dítě. Uměl hrát na několik hudebních nástrojích, mluvila čtyřmi cizími jazyky, školu dokončil s vyznamenáním. Nikdy jsem nepochopil, proč se rozhodla jít studovat na učitelku, když se mohla stát kýmkoliv.
Uplynuly roky, jednou jsem přišel do školy k Evě. Pracovala jako učitelka matematiky. Pořád byla stejně skromné, tiché, v dlouhé sukni, bez make-upu, vlasy měla zapletené do dlouhého copu. Zeptal jsem se jí, jak se má, nebyla moc řečná a tak rozloučili jsme se. Právě jí začala hodina.
A pak o měsíc později jsme oslavili narozeniny jednoho kamaráda. Už když se v jednom baru dobře opil, Míša nabídl, že pojede do jiného, kde jsou holky. Tak jsme jeli.
V tom baru hrála hlasitě hudba, bylo tlumené světlo, zakouřený vzduch a dámy v polonahé formě tančíly. Zkrátka zvláštní atmosféra. A tak Míša šel a objal s nějakou dívkou. Připadala mi povědomá. Byla dost podobná Evě. A pak, když promluvila, uvědomil jsem si, že to je Eva. Ona mě taky poznala.
Okamžitě mě vzala za ruku a šla se mnou do šatny. Tam mi řekla, že to je její jiný život. Ale nedělá nic špatného. Jen ji unavuje být pořád tichá, šedá myška učitelka. Ona v tomto baru pracuje jako tanečnice a takto odpočívá. Ano, byl jsem v šoku, ale Evu jsem neodsoudil. Není to špatné ani dobré, je to normální, že má jiný život.
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "SOUSEDKA MI ŘEKLA, ŽE MŮJ MANŽEL NEUSTÁLE CHODÍ K JINÉ ŽENĚ"
