Příběh ze života: "Tchyně a tchán zaplavuji náš byt všelijakými nesmysly. A jak s nimi bojovat?"

Byt jsme si mohli koupit rok po svatbě.

- Proč jste si koupili tak malý byt? Investovali jsme tolik peněz, ale k ničemu to není! - rozhořčila se tchýně.

Byt máme opravdu malý. Faktem je, že jsme si koupili bydlení v centru, a tam jsou ceny nemovitostí odpovídající.

Tchyně nám pořád přináší obrovské množství nakladených produktu. Nevím proč to vozí, vždyť to nejíme. Je však škoda její snahy, takže vše je uloženo na balkoně.

Můj manžel a já jsme chtěli vybavit balkon pro odpočinek a museli jsme tam ukládat krabice s konzervací. Tyto sklenice tam stojí mrtvým nákladem a jejich počet se jen zvyšuje.

Před dvěma lety jsme se stali rodiči. Když se dozvěděli, že se brzy narodí dcera, začali přemýšlet o rozšíření. Nespěcháme, jen odkládáme peníze do budoucna. My nechceme prodávat svůj jednopokojový byt, protože jsme chtěli nechat ho dceři.

Snažíme se teď nic extra nekupovat a všechny volné peníze odkládat. Rodiče manžela viděli, že v našem bytě je prázdno, a začali stahovat k nám různé nesmysly. To platí zejména pro různé dětské potřeby. Samozřejmě chápu, že chtějí vnučku potěšit, ale kupují zbytečné hloupostí.

Zrovna nedávno přivezli obrovského plyšového medvěda. Obývá polovinu bytu, i když jsme žádali, aby nám před přestěhováním nedávali nic rozměrného. Tchýně mě však stále neposlouchá, minulý víkend přitáhla k nám trampolínu. Kvůli tomi jsme se pohádali. Manželovi se nějak podařilo přesvědčit matku, aby ten „dárek“ odvezla na chalupu.

Dokonce se bojím představit si, co bude po přestěhování. Co dělat? Jsou všichni lidé takoví, když stárnou?

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "NEMĚLA JSEM POSLOUCHAT PŘÍBUZNÉ A VDÁVAT SE"

PŘIPOMÍNÁME: DÍVKA SE ROZHODLA VDÁVAT V ŠATECH MOŘSKÉ PANNY: JAK VYPADALA MODERNÍ ARIEL