Vlastně se velmi divím svému manželovi, který je připravený udělat cokoliv, jen aby všem pomohl a potěšil. Tenhle jeho syndrom hodného chlapce mě přivádí k šílenství. Hlavně kvůli tomu, že se tak nechová ke mně a k našemu synovi, jen k jiným lidem.
Vezměte si alespoň ceny dárků, které dává přátelům a rodině. Chápu, že chci dát něco, o čem člověk sní. Ale ne za částky, které jsou téměř plat za celý měsíc. A pak celý měsíc žijeme za moje peníze.
Mám ještě jeden byt, který jsem zdědila po dědečkovi. Předtím jsem ho pronajímala nájemníkům. Ale ta rodina už si koupila své bydlení, takže teď ten byt je prázdný.
Manžel pro něj okamžitě našel uplatnění. Už slíbil svému mladšímu bratrovi, že tam může bydlet a to skoro zdarma. Byla jsem v šoku. Byt byl můj další výdělek. Za ty peníze jsem kupovala hodně věci pro dítě. A teď budu muset svého syna omezovat, protože je tátovi líto bratra?
Už takhle nemůžu žít. Bez ohledu na to, jak moc svému manželovi říkám o důležitosti naší rodiny, zdá se, že mu na tom nezáleží. Hlavní je pomáhat druhým. Jak je to vůbec možné?
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "ŽIJU TAK, JAK JSEM ŽILA. A NĚJAK TO VYDRŽÍM. PROTOŽE MÉ MATCE SE TO TAK LÍBÍ"
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "TO SI ALE SYN VYBRAL ŽENU." PŘIŠLA JSEM NA NÁVŠTĚVU A BYLA JSEM OHROMENA TÍM, CO JSEM VIDĚLA
