Byl jsem tak šťastný, když jsem potkal svou ženu Lucku. No prostě jsem v životě neviděl dívku krásnější a byl jsem stoprocentně přesvědčen, že se stane skvělou ženou. Vztah s Luckou jsme měli tak dokonalý, že jsem se dokonce bál, jestli je to vůbec pravda a ne sen.
Dokonce i moji rodiče přijali ženu jako svou vlastní dceru. Další věc jsou rodiče manželky. Když jsem tchyni viděl poprvé, hned jsem věděl, že je to dáma s charakterem. A když jsem slyšel, jak «vychovává» tchána, přesvědčil jsem se o tom na sto procent. Myslela jsem si, že je to jejich rodina, na tu naší nebude mít takový vliv. Ale mýlil jsem se.
Je to již pátý rok manželství a tchýně neustále strká nos do cizích záležitostí. Přijde k nám, když ji ani nezveme a začne reptat. Toto špatně děláme, toto je špatně nastavené. A ona pořád mi něco vyčítá, pro ni jsem věčný lenoch, nic neumím a vůbec ničím život její dcery.
Máme syna, tak ona nemá ráda ani vnuka. Pořád říká, že je celý táta. Ale co je na mně špatného? Dělám všechno pro rodinu. Nechápu, proč mě tak nesnáší.
PŘIPOMÍNÁME: ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH: "MOJE ŽENA NEPOTŘEBUJE MĚ, ALE MOJE PENÍZE. PROČ JSEM SI TÍM JISTÝ"
