Vybrali jsme si Turecko. Už jsme tam byli jednou na začátku našeho vztahu, takže jsme si dlouho nemuseli vybírat místo, kam pojedeme.
U manžela měla začít dovolena začátkem března, takže jsem nemusela brát volno na vlastní náklady a musela jsem ještě stihnout změnit doklady kvůli změně příjmení. Koupit letenky jsme chtěli dva týdny před cestou, kdy už bude vše hotové.
Začali jsme se připravovat na svatbu. Oslava byla skvěla. Už jsem začala snít, že brzy budu se procházet po teplém pobřeží moře. Ale měla jsem zvláštní slabost. Chtěla jsem pořád spát. A tak jsem se rozhodla zkontrolovat. Byla jsem neuvěřitelně šťastná: brzy budeme mít dítě! Tak jsem se zamyslela, zda tedy máme jet k moři?
Cítila jsem se teď velmi špatně. A objevily se i problémy s výměnou pasu. Datum přijetí dokumentu mi stanovili právě na den, kdy jsme už chtěli jet do Turecka.
A na to mi manžel řekl, že už si vzal dovolenou, že se naladil na výlet. Takže on je připravený jet i beze mě. Přislíbili mu uhradit peněžité náklady na dostanou a ještě několik dní navíc. Odmítnout bylo hloupé. Řekl, že já pak budu moci jet také sama později.
Nejprve jsem byla naštvaná. Manžel odjel sám. Ale ukázalo se, že tam každý den pršelo. Proto se rozhodl vrátit domů dřív. A tak jsme se následující rok vydali na svatební cestu, už ale ve třech.
PSALI JSME: ANNA KURNIKOVOVÁ ZVEŘEJNILA FOTOGRAFIE DĚTÍ OD ENRIQUEHO IGLESIASE
PŘIPOMÍNÁME: POHŘEŠOVANÁ DCERA NAPSALA DOPIS RODIČŮM: NIC O NÍ NEVĚDĚLI CELÝCH 5 LET
