Ti pro sebe nežijí. Celý život žili pro syna a nyní žijí pro jeho rodinu. A já mám k tomu, co se děje, úplně jiný postoj. Vychovávala jsem dceru sama, bez manžela. Maminka mi občas pomáhala, ale vždy zdůrazňovala, že je to právě její dobrovolná pomoc, ne povinnost, takže to může každou chvíli skončit a já to nemusím brát jako samozřejmost.
Nejdřív jsem byla uražená a pak jsem zjistila, že máma má pravdu. Vychovala mě, dala mi vzdělání a start do života, ale nemusí mě tahat celý život na svých ramenách. Pochopila jsem to a přijala. Tato pozice mi byla blízká, takže když dcera dospěla, řekla jsem jí to samé.
Jsem připravena pomáhat, podporovat a tak dále, ale musí vzít v úvahu, že i já mám své plány, zájmy a přání, s tím je třeba počítat. V našem vztahu s dcerou bylo všechno skvělé, než se vdala. Přesněji řečeno, i první rok po svatbě byl stále v pořádku. A pak začaly problémy.
Postoj rodičů švagra je zcela opačný než ten můj. Žijí výhradně pro děti a vnoučata. Všechno nejlepší dělají pro děti, každou korunu dávají dětem. Děti už jsou dospělé, samy o sobě by měly přemýšlet, a ne čekat, až jím pomohou rodiče. Ti se domnívali, že veškerá pomoc dětem byla na pokraji sebeobětování. A demonstrativní sebeobětování tak, aby všichni viděli a věděli, do čeho jdou kvůli dětem.
Přišlo mi to divné, ale nelezla jsem do toho, ať si žijí, jak chtějí. Ale na začátku jsem si nevšimla jejich vliv na mou vlastní dceru. Podívala se na "výkony" tchýně a začala po mně požadovat totéž. I když jsem dobře věděla, že máme trochu jiný formát vztahu.
V zimě tchyně ležela v nemocnici a dcera se švagrem někam odjeli na návštěvu. S vnučkou měl být tchán, ale vytáhli ho do práce. Mladí mě oslovili. Nevadí mi sedět s vnučkou, ale udělali to velmi pozdě. Už jsem měla s kamarádkou lístky na koncert. Nechtěla jsem to zrušit, o čemž jsem řekla i dceří.
Hodně se na mě zlobila a tvrdila, že kdyby tchyně nebyla nemocná, vzdala by se všeho, aby byla s vnučkou vícekrát, a já jsem sobecká. Samozřejmě, kdyby byla situace na hraně, závisel by na tom život a zdraví, tak bych to zrušila. A tak proč bych měla rušit své plány?
Nedávno se dcera dozvěděla, že se chystám k moři. Peníze jsem odkládala celý rok, už jsem si zarezervovala letenky, hotel, za týden letím. Ale dcera za mě nebyla šťastná a naopak, začala na mě řvát. „Jak můžeš jet k moří, když tvoje dcera a vnučka jsou denně v městském horku?“ ptala se dcera.
Pilaf: Jak připravit chutný pilaf. Jednoduchý a srozumitelný recept.
Jak vypadá manželka nejkrásnějšího araba světa
"K mušketýrům se nedostali": kluci si ostříhali dlouhé vlasy. Teď je nikdo nepozná
"Tělo se zbláznilo, mléčné žlázy začaly rychle růst": Slečna s největšími prsy na světě se dostala do Guinessovy knihy rekordů
Pak už šlo jen o to, že víc potřebují výlet k moři, já jim mám dat své peníze, protože to by bylo správnější a její tchyně by to také udělala. Nemyslím, že bych měla dávat peníze a obětovat svou dovolenou. To jsou moje peníze, které jsem vydělala. Ať se dcera s manželem více pracují, aby něčeho dosáhli, jinak jsou zvyklí, že jím pomohou rodiče.
Redakce také doporučuje přečíst:
„Je to cizí holka. Mysli na své dítě“
Natálie přišla o rodiče, když jí bylo deset. Proto se o její výchovu starala babička. Byla starší žena a vnučku držela pod přísnou kontrolou. Před devátou třídou vodila Natálii do školy a vyzvedávala ji po vyučování, aby se nezbláznila.
Natálie samozřejmě chtěla utéct a užít si svobodu. Dokonce se přihlásila do studia, aby kombinovala studium s prací a komunikovala s lidmi. Chtěla mít svůj příjem, stylově se oblékat a líčit se, protože to babička neschvalovala. Byla dokonce proti tomu, aby si vnučka barvila nehty.
V práci se Natálie seznámila s Vojtou. Pracoval v obchodě s potravinami. Svým charismatem Natálii okamžitě okouzlil. Začala s ním vztah. Těhotenství nebylo pro ni překvapením, což se o její babičce říct nedá. Stařenka netrvala na tom, aby udělala potrat. Chápala, že za to může i ona, protože se o vnučku příliš starala.
Natálie porodila dceru, ale její partner ji opustil. Ze školy neodešla. S pravnučkou si pohrávala babička, protože moc chtěla, aby vnučka měla vysokoškolské vzdělání. Kromě toho Natálie pracovala a zajišťovala rodinu. Když šla dcera do školky, potkala Natálie novou lásku.
Alex byl o šest let starší než ona, ale mladé mamince to nevadilo. Chtěla, aby její dcera měla otce a ona měla spolehlivý zadní vrátka. Jen maminka Alexe byla proti. Cizí dítě ji upřímně štvalo. Syn ji však neposlouchal a začal s Natálii vztah.
Tchýně se věčně zlobila na vnučku. Nelíbilo se jí, že syn utrácí za malou holku své peníze. Před svatbou s Natalií dával matce většinu peněz a každý měsíc ji vozil na dovolenou. S příchodem Natálii s dcerou se to určitě změnilo. Brzy se mladá rodina přestěhovala k babičce Natálii, protože žít s tchyní se stalo nesnesitelným.
Žena navíc otěhotněla podruhé a nechtěla být zbytečně nervózní. Když tchyně zjistila, že se jí brzy narodí vnouče, trochu se zklidnila, ale svůj postoj k Alence nezměnila. Po několika letech babička zemřela. Ve stejném roce se Alenka nastoupila na univerzitu. Dcera nedokázala nastoupit na bezplatný studium, takže Natalia musela každý rok platit velké množství peněz.
Pokud se rodina v prvních letech nějak vyrovnala, pak to bylo docela těsné. I Alena si sama přivydělávala a odkládala peníze na zaplacení jednoho semestru. Natalia vše zvážila a rozhodla se prodat chalupu zesnulé babičky. Ale Alex si toho nechtěl. A podpořila ho i jeho matka. Na cizí chalupu se totiž dostala a začala tam hospodařit.
Natálie se začala připravovat na rozvod. Tchyně si jen otírá ruce a čeká na tento okamžik. Ráda si vezme syna zpět, aby mohla znovu dostávat jeho peníze a nestresovat. Co má dělat, Natálie neví. Manžela miluje a jeho matčiny skandaly už nebaví. Opravdu chce, aby se dcera v klidu učila. A synovi na studium ještě stihnou našetřit.
