Jednoho dne se má dcera se švagrem rozhodli, že se přestěhují do mého domu. Pak dcera poprosila, abych přepsala svůj dům na nich. Souhlasila jsem se, a byla jsem na začátku šťastná, protože dům rekonstuovali.
Když jsem přijížděla k nim, dcera se chovala velice sobecky. Dokonce i na mé 60. narozeniny, kam jsem chtěla pozvat své kamarádky, dcera to odmítla. Chovala se jako skutečná majitelka mého bývalého domů.
Byla jsem z toho velice smutná. To si všiml během návštěvy můj syn, který také žije se svou rodinou. Ten mi nabídl, abych se přestěhovala do jeho bytu. Teď nevím, co mám dělat.
Nechci být sama, ale obtěžovat své dětí také nechci. Ptám se teď sám sebe, jestli bych se měl vrátit do Itálie, abych vydělala více peněz a koupila si byt, nebo přijmout nabídku mého syna a zůstat navždy doma?
