Nejvíc mě šokovalo pravidlo, které umožnovalo vstup do lednice jen omezeně. Platilo jen pro mě, z čeho jsem byla nejvíc překvapená. Taková pravidla měla jen z důvodu, že jsem se přestěhovala z vesnice do města.
Vždy mi říkala, že mám být šťastná, protože se mi podařilo přestěhovat do městského bytu. Vždy mě kritizovala, a chovala se tak, jakoby jsem byla nějaká divoká. Když jsem ztratila práci, situace se zhoršila.
Kvůli tomu, že jsem neměla stabilní příjem, musela jsem se starat o domácnosti. Tchyně vždy říkala, že s manželem jí vždy dlužíme, protože bydlíme v její bytě. Zatímco manžel platil za energii, a zároveň nakupoval i veškeré potraviny.
Nechtěla jsem se hádat, a proto jsme si s manželem koupili vlastní ledničku. Tchyně byla opravdu naštvaná. Nyní plánujeme se odstěhovat, ale kvůli problémům s financi, nemůžeme to teď udělat.
Zároveň se bojíme jí o tom říct, protože za energii a potraviny bude muset platit z vlastní kapsy. Stojí za to snášet její hněv, nebo je lepší se odstěhovat a zachránit vlastní nervy? Jaká bude podle vás v této situaci správná cesta?
