Vždy se raději věnovala zajímavým koníčkům, než aby trávila čas u plotny. Přesto se chtěla před svým manželem Josefem ukázat jako dokonalá manželka. Každý den si Gabriela objednávala jídlo z restaurace – různé vynikající pokrmy, které krásně zdobily stůl. Když se Josef vrátil z práce, s radostí vyprávěla o svých kulinářských objevech a lahodných pokrmech, které během dne připravila vlastníma rukama. Josef zase věřil své ženě a byl spokojený s jejím úsilím. Byl zaneprázdněn prací a přemýšlel, jak si Gabriela našla čas na vaření, aby ho pohostila vždy čerstvými a chutnými pokrmy.
Cítil, že jeho ženě záleží na jeho pohodlí a pohodě. Ale jednoho dne, když Josef náhodou našel v odpadkovém koši vyhozený šek z restaurace, se vše změnilo. Vzal šek a pečlivě si ho prohlédl. Seznam jídel a celková částka nákupu byla jasným důkazem toho, že Gabriela tato jídla nepřipravovala, ale objednala si je z restaurace. Josef cítil smíšené pocity – zklamání a odpor, že ho Gabriela podvádí, a zároveň strach, že svou ženu nezná natolik, aby si všiml její nechuti k vaření. Nechtěl být přehnaně tvrdý, ale cítil, že si o tom potřebují promluvit.
Když se Gabriela vrátila domů, všimla si zvláštního výrazu v mužově tváři. Josef se rozhodl to nepřetahovat a hned se jí zeptal o vaření. Gabriela se ocitla v těžké situaci: snažila se vymyslet výmluvu, ale nakonec se rozhodla ke svému jednání přiznat. „Josefe, já vařit neumím a dělám to nerada. Jen jsem chtěla, aby sis myslel, že jsem dokonalá manželka, a bála jsem se tě zklamat,“ řekla a trochu se začervenala. Josef si povzdechl a přiznal, že byl zklamán jejím podvodem, ale zároveň pochopil, že každý z nich má své silné i slabé stránky.
Navrhl Gabriele, že bychom k sobě měli být otevřenější a přijímat se takové, jací jsou. Poznamenal, že vaření není to hlavní, a že jsou pro něj mnohem důležitější její jiné vlastnosti a zájmy. Gabriele se ulevilo, když slyšela slova podpory od svého manžela. Uvědomila si, že není třeba předstírat a skrývat své skutečné pocity. Od té doby se Josefovi více otevřela a sdílí s ním své skutečné zájmy a koníčky.
PSALI JSME: PO SETKÁNÍ S RODIČI ŽENICHA MOJE MATKA ŘEKLA, ŽE SE JÍ TA RODINA NELÍBÍ. TEĎ O TOM TAKÉ POCHYBUJI