Vsevolod se narodil v Luhansku, později se přestěhoval do Doněcka, kde se poprvé setkal s válkou v 2014 roce. Krátce poté žil v Čerkasech a Charkově. Nyní je ve Lvově. V každém z těchto měst, Vsevolod a jeho rodiče nechali své věci, a v Luhansku dokonce vlastní byt.
"Pokaždé, když se evakuujeme, děláme to rychle. Ne všechno si můžeme vzít. Co jsme si nemohli vzít okamžitě, tam zůstává."
Od roku 2014 Vsevolod neviděl ani Doněck, ani Luhansk. Moc se mu stýská po těchto městech a sní o tom, že po skončení války tam určitě pojede. Města zůstala v jeho vzpomínkách živými skvrnami, kde vyrůstal, procházel se a přátelil se.
"Ale chápu, že teď jsou tam jiní lidé s jinými názory a jiným způsobem myšlení. Návrat může být bolestivý."
Nejhorší pro Vsevoloda ve válce je ztratit blízké lidi. Protože je můžete ztratit z různých důvodů, nejen kvůli smrti. Děda Vsevoloda žil ve městě Roveňky, Luhanské oblasti. Zda tam ještě žije, rodina Vsevoloda neví. V roce 2014, po první rychlé evakuaci z Doněcku do Čerkas, s ním ztratili kontakt.
Vsevolod se velmi změnil po přestěhování do Charkova. Tam, ve svém čtvrtém domě, Vsevolod začal mluvit ukrajinsky a začal si více vážit své země.
Nyní Vsevolod studuje na ukrajinské Akademii vedení. Učitelé předpovídali předem možnou totální invazi, a tak ještě na konci ledna odvezli své studenty do Lvova. Vsevolod opět rychle zabalil vše potřebné. O rodiče má ale strach.
"Oni bohužel nevědí, jak se tak rychle sbalit."
Snacha se ke mně chová jako ke špiónovi: "A proč to chcete vědět“
“Rodiče mě podvedli, nevím co teď s tím nenáviděným bytem”
"Žádné peníze své matce nedám. A bratra už nechci vidět"
„Musím Prachařovi vyplatit ještě poměrně tučnou částku”: Agáta Hanychová prozradila, že bez Like House by skončila na ulici. Co se děje
Ale oba rodiče a mladší bratr Vsevoloda, kterému je 6 let, se již přestěhovali do Ivano-Frankivské oblasti. Do svého pátého domu.
PSALI JSME: O ZTRÁTĚ DOMOVA, SNŮ A BLÍZKÝCH: RUSKÁ INVAZE OČIMA UKRAJINSKÝCH TEENAGERŮ
PŘIPOMÍNÁME: UKRAJINSKÁ NOVINÁŘKA O UPRCHLICKÉ KRIZI V EVROPĚ: "A TÉMĚŘ VŠICHNI MAJÍ SPOLEČNÉ PŘÁNÍ. VRÁTIT SE DOMŮ"