Kamarádce maminky je 75 let. Žije sama ve dvoupokojovém bytě. Má vnuka Viktora, ale zvlášť se o babičku nestará. Přijde si vždy jen pro peníze a dárky. I přes tento odmítavý postoj, paní Nováková milovala rozmazlovat vnuka. Jednou mi dala nový telefon, pak sluchátka, pak cestu k moři. Všemožně stařenka chtěla potěšit vnuka.
Vnuk zase myslela jen na sobectví. Už ho nebavílo žít s rodiči a rozhodl se, že se odstěhuje k babičce. Tam není žádná kontrola a disciplína, a více místa.
Nejprve se babička radovala z takové zprávy. Ona sama všechno zvládla doma, ale neměla s kým si pokecat, takže stěhování vnuka brala velice pozitivně. Její očekávání se však nenaplnila.
Jednou se probudila a všimla si, že dveře do jejího pokoje jsou zamčené na klíč. Z obývacího pokoje se ozývaly charakteristické zvuky, bylo jasné, že Viktor tam není sám. Paní Nováková začala klepat na dveře, ale nikdo neotevřel. Ona chtěla na záchod a měla hlad.
Vnuk ale udělal hudbu hlasitěji. Teprve když sousedé přišli na hluk, musel Viktor stařenku vyprostit. Dívka vnuka hned šla pryč.
Od té doby se podobné věci začaly dít pravidelně. Jak se ukázalo, vnuk vzal dívky domů, zavřel babičku v místnosti a všem řekl, že to je jeho byt. Hlasitá hudba překrývala klepání dveří, takže" hosté " neslyšeli protest staré ženy.
Když jí ale došla trpělivost, zavolala zámečníka a vyměnila zámek a vnukovi nedala ani klíč. Nyní přichází a čeká na ni pod dveřmi a nemůže přivést nikoho cizího do domu.
