Zpočátku se tato otázka netýkala ani mě, ani manžela. Je jedno, kde žijeme. A pak začaly konflikty.
Pokaždé, když jsem manžela požádala, aby něco udělal doma, odmítl. Argumentoval tím, že bydlení není jeho. Najednou mě něco napadne a vyhodím ho. A nechce investovat do něčeho, co mu nepatří. To je takové dilema.
Ale po celých těch osm let neustále posílal peníze své matce, aby opravovala svůj byt, kupovala si nábytek, techniku. Do domu, kde s ním bydlíme, tedy do mého, si vůbec nic nekoupil. Ani jednou si nehnul prstem, protože není to jeho. Je to pro mě velmi nepříjemné, protože v bytě bydlíme společně.
Ucpaná trubka, volám instalatéra. Je třeba přibít polici a volat opět člověka za peníze. Co je to za manžela?
Snili jsme s ním o dítěti, ale teď pochybují, jestli potřebuji dítě od takového člověka. Když se mu nechce pomáhat teď, co bude když se narodí dítě?
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: NEBÝT ZAVÁZANÉHO TELEFONU, NIKDY BY SE NEDOZVĚDĚL, CO SI O NĚM A JEHO RODINĚ MYSLÍ NEJLEPŠÍ KAMARÁD
