Faktem je, že můj manžel pracuje v jedné z módních restaurací jako hlavní kuchař. Vaření není jen jeho koníčkem, ale i prací.
A pokud u manžela vše vychází skvělé, já někdy můžu udělat chybu při vaření. Místo toho, aby mě podpořil nebo dokonce mlčel, mě vždycky kritizuje. No, dřív to bylo jen, když jsme byli spolu, ale v poslední době to dělat pořád.
Začnu tím, že vaření jsem nikdy moc neměla ráda. Nemám pro to žádnou inspiraci, vařím jen proto, že manžel to nechce dělat při příchodu z práce. Jako kdyby já jsem to chtěla dělat po své práci…
Nedávno jsem měla narozeniny, připravila jsem spoustu různých jídel, pozvala jsem přátele, příbuzné. Manžel mi nepomohl, protože byl v práci. A tak sedíme u stolu a jíme. Manžel znovu pustil kritiku a začal před všemi hodnotit mé jídlo a dokonce dával známky mým pokrmům. Každé jídlo podle něj nebylo takové, jaké by mělo být. Jak jsem se styděl a urazil. Proč to sakra dělá?
Hosté nic neříkali, všichni mlčeli, a když oslava skončila, obrátila jsem se na manžela se slovy, aby se už takhle neodvážil chovat. Je mi to nepříjemné, tak se urazil sám. Podle něj má právo mě kritizovat, když chce. Jak mám být?
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "SNACHA MI VYČÍTÁ, ŽE ČASTO HLÍDÁM CIZÍ DĚTI, ZATÍMCO BYCH MOHLA HLÍDAT VLASTNÍHO VNUKA"
PŘIPOMÍNÁME: ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH: „"MAMI, MY BUDEME BYDLET S TEBOU". NEJPRVE JSME SE DOHODLI, ŽE TO JE DOČASNÉ“
