Žena litovala, že kdysi prohnala snachu s novorozeným vnukem

Marina samozřejmě chtěla žít odděleně, ale jejího manžela přerušily z práce, a tak on měl jen občasné brigády. Ona sama by pronajatý byt neutáhla. Kdyby jen Marina věděla, co ji čeká dál…

Když dítě porodila, manžel přišel do porodnice až druhý den.

Libor se podíval na syna a poškrábal si zátylek. Malý byl tmavovlasý a on měl blond vlasy. S udivením se podíval manželce do očí a odešel. Marina se rozplakala z beznaděje.

Když byl čas jet domu z porodnice, nikdo za ní nepřijel. Marina zavolala kamarádce a požádala ji, aby ta jí odvezla domů. Jenže tam na ní nikdo nečekal, u prahu stál kufr s jejími věcmi.

Marina odjela za kamarádkou. Několik dní žila u Jany a pak se vrátila k rodičům. Zpočátku to bylo velmi těžké, ale když byly Viktorovi tři roky, už se pevně postavila na nohy a dokonce si pořídila vlastní byt.

Marina žila pro svého syna. Dítě rostlo velmi radostné, bylo velmi poslušné a vychované. A když dospěl, stal se maminčinou oporou. Díky matce Viktor vystudoval medicínu a stal se uznávaným chirurgem.

Marina byla pyšná na syna, opravdu vychovala dokonalého muže. Za ty roky se otec nikdy nezajímal o osud dítěte. Žil na úkor rodičů, byl bez práce a pak žil na úkor druhé manželky. V manželství se mu narodilo dítě se srdeční vadou.

Druhá žena Libora obešla všechny nemocnice. Nakonec se jí podařilo dostat se k nejžádanějšímu chirurgovi. Jake bylo překvapení, když viděla před sebou kopii svého manžela. Tchyně byla také s ní a poznala Viktora.

Své dětské křivdy Viktor dávno zapomněl. Ten chlapce operoval a tím mu daroval plnohodnotný života.

Když Libor uviděl svou exmanželku na chodbě nemocnice, prostě neměl slov. Ona vypadala stejně mladá, stejně krásná. Za ruku vedla vnuka, syna Viktora, který právě zachránil svého nevlastního bratra.

PSALI JSME: ŽILA JSEM S MANŽELEM ODDĚLENĚ A UVĚDOMILA JSEM SI, ŽE SE MI TO TAK LÍBÍ MNOHEM VÍC

PŘIPOMÍNÁME: "VYCHOVÁVEJTE SVÉHO SPRATKA SAMI, NEJSEM CHŮVA NA HLÍDÁNÍ," ŘEKLA TCHYNĚ