Babička byla velmi hodna a spřátelili jsme se s ní. Vždycky jsem jí přinesla něco dobrého. Bylo mi jasné, že žena stále věří, že ji syn vyzvedne domu. Za celou dobu ji ale navštívil jen několikrát.
Dnes má babička výročí, slaví 70 let. Sedí a čeká syna. A nedávno mi řekla, že má ještě dceru, ale více než 20 let ji neviděla a nekomunikovala. Ani neví, kde bydlí. Dnes je však čeká. Obě děti. Ale zatím nikdo nepřišel.
Všichni zaměstnanci našeho pečovatelského domu koupili babičce dort, vložili do něj svíčku a řekli babičce, aby si něco přála, a sfoukla tu svíčku . Když ona to udělala, měla slzy na krajíčku
Když můj pracovní den skončil, babička mě požádala, abych za ní přišla do pokoje. Řekla mi svůj příběh. Kála se, že už dávno dala přednost synu před dcerou. Nevěnovala jí dostatečnou pozornost, neposlouchala, nerozuměla a nemilovala jako syna.
Nakonec ji snacha poslala do domova důchodců. Byla vděčná za dort a svíčku, ale věřila, že její přání se nikdy nenaplní. Odcházela jsem od ní s bolestmi v srdci a se slzami v očích. Bylo mi líto babičky, která si všechno vyčítala.
U vchodu do pečovatelného domu jsem narazila na ženu středního věku, nejistou a vyděšenou. V ruce držela malou kytici květin a ptala se mě, jestli je tady pani Petrovová.
Vysvětlila jsem jí, jak najít její pokoj a při tom jsem opět začala plakat. Žena samozřejmě nechápala proč pláču, ale já jsem věděla, že se té babičce splnilo přání. Dcera našla svou matku a to je nejkrásnější dárek k narozeninám.
PSALI JSME: DÍVKA POŽÁDALA PŘÍTELE, ABY UKLIDIL BYT, ALE ON NECHTĚL: PO 5 MINUTÁCH POTŘEBOVAL POMOC LÉKAŘE
PŘIPOMÍNÁME: "NEMÁŠ ŽÁDNÁ PRÁVA NA TENTO DŮM," SKOČILA MI DO ŘEČI TCHYNĚ
