"Bývalý manžel mi vyhrožuje, že pokud budu mít v novém manželství ještě děti, bude mě žalovat, aby odebrat našeho společného syna"

Myslí si, že naše dítě tím bude trpět. A jeho psychika bude nalomená. A poradila mu v tom moje bývalá tchyně, která s ním svého času tak přesně jednala.

Můj nový manžel je také adekvátní, s nevlastním synem si rozumí. Žádné konflikty. Jen mu se dá taky rozumět - chtěl by mít vlastní děti, přede mnou neměl ženy, tudíž děti taky. Je jasné, že bývalý má z dětství velké psychické trauma a o syna se stará. Občas se pustí do popíjení, takže soud pravděpodobně syna nepřizná. Ale zároveň všem hrozí nervozita.

S bývalým jsme žili v manželství 6 let a poté mě omrzely jeho flámy, nadávky s tchýní, která se staví jako ideální matka a manželka. Strká nos tam, kam se jí neptá. Jsem velmi klidná a nemám ráda skandály, věci řešit a podobně. Snažím se vyhýbat konfliktům.

Když se bývalý dostal z tvrdého pití, proměnil se v ideálního otce a manžela. Vycházeli jsme spolu a žili normálně až do dalšího flámu. Dokonce neodmítl svou mámu, která se snažila dostat do našeho manželství. A věnoval čas našemu synovi, pomáhal mi. Až do dalšího pití. Proměnil se v kňoura, požádal mě, abych mu dokázala své city, pokusil se o sebevraždu, potřeboval pozornost.

Takto to pokračovalo asi týden. Poté se objevila jeho matka, začala naříkat, že za stav jejího syna můžu já, proklela mě a zazpívali spolu jednu písničku. A pak přišlo vystřízlivění. Zpočátku to dělal jen zřídka. A pak stále častěji.

Když ho po další opilosti vyhodili, uvědomila jsem si, že už to nebudu tolerovat. A odešla jsem. Už mě nebaví ho zachraňovat. A on sám o spásu nijak zvlášť nežádal. Nechtěl jít na kliniku. Skandální a hysterický. Rozvod proběhl v klidu, i když se na mě tchyně snažila tlačit kvůli lítosti. Soud přiznal alimenty a určil dny komunikace.

4 roky jsem bydlela sama. O syna jsem se starala, na osobní život to nějak nebylo. Bývalý pravidelně platil alimenty, našel si novou práci, věnoval se synovi, brával ho na přenocování, docházel ve všední dny, hrál si s ním na hřištích. A po vystoupení mého snoubence proti tomu nic neměl, jen mě požádal, abych před ním syna ochránila, kdyby se něco stalo.

Pak jsem onemocněla, bývalý usoudil, že jsem těhotná a začala mě trápit. Pravidelně telefonoval, skandalizoval a zajímal se o syna.

V důsledku toho jsem mu musela vysvětlit, že moje plnost nemá s těhotenstvím nic společného. Tuto zprávu přijal s klidem, ale dodal, že pokud budeme mít s novým manželem společné dítě, vezme našeho společného syna.

Z první ruky vím, co se stane, když se narodí druhé dítě. Veškerá pozornost je věnována mu a první se stává zbytečným. To je další rodina, ve které už nemá místo.

Přesně to udělala jeho matka. Našla si druhého manžela a narodilo se jim další dítě, prvního poslali k babičce, protože na bratra velmi žárlil. Takže můj manžel má kvůli tomu silné emocionální zranění.

Nedávno jsme psali:

Manžel nechce vychovávat dítě, když manželka otěhotněla na resortu, a požaduje, aby ho nechala v porodnici

„Do porodnici jsem ještě nesbírala ani tašku. O dětském nábytku a veškerém vybavení vůbec nemluvím. I když je to maminka už se zkušenostmi, má starší dceru, " vypráví třicetiletá Marta.

Sestře manžela je 34 let. Se svým manželem je vdaná už 12 let. Oba snili o dceři, která se narodila doslova zázrakem. Zpočátku však manžel Pauliny těhotenství dlouho odkládal. Žena se proto po 35 letech potýkala s problémy souvisejícími s ženským zdravím. Chtěl si vydělat víc peněz, dosáhnout nějakého finančního úspěchu.

Před pěti lety Paulina otěhotněla. Byla opravdu šťastná. Manžel si oddechl, že se brzy stane otcem. Pro dítě však kupoval to nejlepší a peněz nelitoval. Jenže o výchovu dcery se starala jen Paulina. Její manžel byl tak ponořený do práce, že domů chodil jen spát.

Novopečená matka si na svůj osud nestěžovala, i když si chtěla odpočinout. Sama se o dítě starala a s nikým nepočítala. V létě sama vozila holčičku k moři. A pak najednou Paulina přiznala Martě, že znovu otěhotněla. Ale k radosti nebyl důvod. Vztah s manželem se definitivně rozpadl.

„Zpočátku jsem si myslela, že manžel Pauliny prostě nechce druhé dítě. Situace však byla úplně jiná. Došlo dokonce i na vzájemné obviňování. Byla jsem si jistá, že se rozvedou," vzpomíná Marta.

„V posledním měsíci těhotenství se vše zlepšilo. Paulina je stále s manželem a tváří se, že se nic nestalo. Vše se dostalo na své místo, když se Marta zeptala Pauliny, co má dítěti koupit jako dárek. Nechtěla jsem utrácet peníze za zbytečné nesmysly, dárek by měl být užitečný a žádoucí. Sestra řekla, že nic kupovat nemusím. Prý dítě nechá v porodnici. Pevně se rozhodla, že to dítě nebude vychovávat.“

„Paulina nemá dítě od svého manžela. Měla romantický vztah, když vozila dceru k moři. Manžel nejprve chtěl podat žádost o rozvod a pak si stanovil podmínku: pokud dítě odmítne, rozvádět se nebude. No a Paulina přijala jeho přemlouvání, " prozradila tajemství Marta.

Paulina se rozhodla, že pro zdravé novorozené dítě se rychle najde rodina. A ona chce zachránit svou rodinu, proto se na takový razantní krok rozhodla. „Myslela jsem, že Paulina je adekvátní a teď o tom pochybuji. Jak je možné, tak snadno opustit své dítě?“ povzdechla si Marta.