"Tereza odebrala mého milovaného a porodila mu dítě a nemohla jsem si pomyslet, že se toto dítě stane důvodem mého štěstí"

Nevěnovala jsem tomu pozornost, protože kdybych se s ní hádala a chovala se jako ona, klesla bych na její úroveň.

Nejlepší čas mého života nastal poté, co se objevil Andrej: můj přítel. Byly to nezapomenutelné roky, první láska, první polibek a mnoho dalšího. Svatbu už měli naplánovanou. Čekali jsme, až složím zkoušky.

Biflovala jsem se na zkoušky a prakticky na nic neměla čas, a proto, aby se se mnou Andrej doma nenudil, vyrazil na diskotéku oslavit tam Nový rok. Byl to nejhorší den pro něj i pro mě. Den, který nás oddělil.

Tereza, moje bývalá spolužačka, byla do mého přítele zamilovaná a pokaždé se ho k sobě snažila nějak nalákat, a právě tu noc, kdy byl Andrej opilý, toho využila a stalo se mezi nimi to, čeho jsem se bála.

Samozřejmě jsem si nemohla odpustit zradu a prostě jsem odjela k rodičům. Cítila jsem se velmi špatně, ale ještě horší to bylo, když jsem se dozvěděla o těhotenství Terezy. Ukáže se, že Andreji a Tereze se narodí dítě. Po 9 měsících jsem slyšela, že v rodině nastal smutek, dítě se narodilo již mrtvé.

Bylo mi z toho smutno, to všechno bylo velmi těžké přežít. Uplynulo 5 let, náhodou jsem zjistila, že dítě Terezy nezemřelo, ale prostě se narodilo s problémy a je v nemocnici pro speciální děti.

V té době jsem již absolvovala univerzitu a pracovala v nemocnici a druhý den jsem našla dítě a informovala bývalou tchýni a Andreje. S matkou Andreje jsme se o dítě staraly a po pár letech už dítě nemělo žádné problémy. Kdo by to byl řekl, že dítě od Terezy, které nám zničilo život, se stane naším štěstím.

Redakce také doporučuje přečíst:

"Otěhotněla jsem díky tvému manželovi. Je úžasný muž. Stejně jsi neplodná, tak dítě mu poskytnu já"

„Iveto, co dělá dnes tvůj manžel Ivo po práci?“ zajímá se sousedka Laura. „Nemám tušení. Možná nic,“ řekla Iveta. „Můžeš ho poprosit, aby nám přišel opravit lampu?“ zeptala se sousedka. „Dobře, zeptám se, odpověděla holka.

Laura poděkovala a odešla. Iveta rychle zavřela dveře. Chápe, že se manžel vrátí z práce unavený, a určitě nebude chtít po práci něco dělat. Ivo se vrátil zamračený, ale Iveta si uvědomuje, že pokud ho nepošle k Lauře, bude obtěžovat.

„Ivo, Laura přicházela a prosila, abys opravil jí světla. Můžeš to udělat?“ zeptala se Iveta. Manžel nechtěl, ale po přemluvení se souhlasil. Po několika dnech se její manžel začal vracet domů trochu později. Iveta se ptala, co dělat.

Ivo neskrýval, že pomáhal sousedce, které manžel dal vlastní telefonní číslo. Laura neměla partnera, ale v bytě žila s několika dětmi. Ivo tvrdil, že pomáhá sousedce jen z důvodu, že sama všechno nezvládá.

Dětí Iveta a Ivo nemohli mít, protože žena byla neplodná. Však se na to nikdy nestěžoval, a život měli úžasný. Ivo se začal zdržovat u sousedky dost často. Někdy travil tam i několik hodin. Iveta se nezlobila, protože má vlastní práci.

Po několika měsících si Iveta všimla, že sousedka trochu přibrala. Iveta zavtipkovala, že znovu otěhotněla, ale překvapivě od sousedky uslyšela, že je to pravda. Další slova Laury Ivetu šokovala. Sousedka odhalila, že tatínkem dítěte je Ivo.

„Otěhotněla jsem díky tvému manželovi! Je úžasný muž! Stejně jsi neplodná, tak dítě mu poskytnu já,“ řekla Laura, a zavřela před Ivetou dveře. Ženu to naštvalo, a začala agresivně ťukat do nich. Otevřel Ivo, a řekl, aby se Iveta uklidnila.

„A co jsem měl dělat? Laura otěhotněla, potrat neudělá, protože už dlouho sním o dítěti,“ řekl Ivo. Iveta začala brečet a vrátila se domů. Nemohla tomu uvěřit. Laura porodila dítě, ale Ivo se necítil dobře v její bytě. Stýskalo se mu po klidnému životu s Ivetou. Žena ho však do svého života nepustila.