Šárka už manžela měla a jediným problémem byla jeho matka, protože Šárka vůbec netušila, jak její manžel s takovou ženou žil.
Nejprve tchyně požadovala po své snaše vnoučata doslova týden poté, co se novomanželé vzali a začali plánovat společný život. Šárka chtěla mít dítě alespoň dva roky po svatbě, protože stále chtěla získat práci. A po dlouhém přemlouvání od tchyně se rozhodla, že bude lepší narození dítěte neodkládat, ale vyjde z mateřské dříve a dokud bude dítě ve školce, Šárka už dostane zaměstnání. V současné době je synovi Šárce již pět let.
Ani manžel nemůže říci, že jeho matka má dobrou povahu, protože se dokonce neváhala chovat hrubě ke své snaše, když byl její syn poblíž nebo dokonce seděl s manželkou u jednoho stolu. V takových chvílích mohla tchyně na oba křičet, že zase neudělali to, co považovala za správné.
Jednou si tchyně od Šárky vzala klíče a za pár dní stihla udělat duplikát, nakonec začala k manželům docházet kdykoliv domů a ani nenahlásila, že má nyní samostatné klíč. Pořád se dívala, co její syn jí, a pak snaše vyhubovala, jestli uvařila něco špatně nebo to pro samotnou tchyni nevypadalo moc k jídlu.
Jednou přišla Šárka domů s dítětem po návštěvě lékaře, ale vůbec nečekala, že uvidí doma manželovu matku, která bude vytírat podlahy v celém bytě.
- Proč jste u nás doma a jak jste se vůbec dostala do našeho bytu? - zeptala se Šárka své tchyně.
- Ahoj, Šárko, proč tě to najednou začalo znepokojovat? Rozhodla jsem se, že se podívám, jestli je váš dům čistý nebo jestli vám potřebuji nějak pomoci. Vím, že své kamarádky navštěvuješ velmi často, ale zároveň se úklidu vůbec nevěnuješ - ona odpověděla.
Velmi chutný, připomínající léto zeleninový salát z lilků, sladké papriky a rajčat
“Jiří, vezmi si syna. Už mi padají ruce, je tak těžký”
Jak teď vypadá po zhubnutí kdysi nejtlustší holčička na světě
"Jako plyšová hračka": nejmenší pudl na světě
- Možná bych vám také měla poděkovat za úklid mého domu? - řekla Šárka, otočila se a šla rozložit zakoupené produkty do lednice.
K večeři vařila polévku, ale polévka nebyla vůbec, ačkoli ráno si dívka ještě vzpomněla, že jí zbylo velmi málo. Okamžitě pochopila, kdo to snědl, když byla Šárka mimo domov, ale i tak ji příjemně překvapilo, že mamince jejího manžela poprvé chutnalo, co Šárka uvařila.
- V podstatě byla tato polévka prostě hrozná! Snědla jsem to jen proto, abys to dnes večer nepřinutila sníst mého syna! A taky se mi hodně hnusilo jíst celer, jako bys ho přidala schválně, aby ten zkazil chuť jídla! Navíc tohle Martin nikdy nejí! - tchyně se začala vztekat.
- Jí všechno! Jen si včera požádal o dvě porce najednou, a další půlku večera mě chválil, že umím vařit tak dobré polévky!
Matka manžela se nějak ostražitě podívala na svou snachu, rychle se připravila a odešla z domu. Tchýně ještě stihla pohrozit snaše, že se sama Martina osobně zeptá, zda mu tato polévka chutná nebo ne. Ale Šárka už se nestarala - hlavní věc byla, že její tchyně odešla z domu a už ji neobtěžovala.
Dřív jsme psali:
„Tchýně ti pomáhala, když byla na nohou. Když teď leží, musíš si ji jednoduše vzít k sobě." Sebrala odvahu a řekla všechno
Aleš a Kamila se vzali ve věku 21 let, byli stejně staří. V té době byli oba studenti, veškerý volný čas se snažili přivydělávat.
Mladá žena dělala doma manikúru, její manžel pracoval jako nakladač v obchodě vedle domu. Nevydělávali moc peněz, nechtěli se zadlužovat, a tak udělali skromnou svatbu. Jako hosté byli jen rodiče a pár přátel.
Ihned po promoci dostali manželé práci podle oboru. Ještě dva roky bydleli v pronajatém pokoji na koleji a pak jim rodiče Kamily dali peníze na urychlení procesu koupě bytu. K tomu prodali svou garáž. Do té doby si mladí manželé naspořili nějaké peníze, a tak byli rádi, že se jejich sen konečně přiblížil.
Právě v této době se starší sestra Aleše měla vdávat. Bylo jí už 30, rodiče byli rádi, že jejich dcera našla své štěstí. Dáda vždy snila o tom, že její svatba bude velkolepá a bohatá. K tomu se rodiče rozhodli vyměnit svůj třípokojový byt. Alešovi slíbili, že část peněz dá na pořízení vlastního bydlení, aby si nebral půjčku. Manželé z radosti nenašli místo pro sebe, začali si vybírat bydlení v centru města.
Jakmile si rodiče Aleši a Dádě vyměnili bydlení, dali dceři milion a syn místo slíbených 500 dostal jen 200 tisíc. Teď o bydlení v centru nemohl ani snít, omezil se na koupi dvoupokojového bytu na okraji města. Aleš nemohl uvěřit, že mu to matka udělala, přestal s ní komunikovat.
Po 10 letech došlo v Alešově rodině ke změnám. S Kamilou vychovali dvě děti, finanční potíže jsou minulostí, život se zlepšil. Před pár lety mi zemřel otec a matka ochrnula na mozkovou mrtvici. Syn se od své matky nestěhoval, najal jí zdravotní sestru, zaplatil všechny náklady a Kamila převzala odpovědnost za nákup jídla pro tchyni. Dáda se dokázala rozvést s manželem, našla si nového ženicha. Jen se mu teď bojí říct, že maminka leží, potřebuje péči, protože to může ženicha vyděsit.
A tak Dáda před týdnem zavolala své snaše, aby k ní vzala maminku. Kamila kategoricky odmítá, finančně dost pomáhají, navíc jejich životní podmínky s Alešem jim neumožňují přijmout jiného člověka, navíc ochrnutého. Kamila sebrala odvahu a řekla sestře svého manžela vše, co si o ní myslí. Jejím hlavním argumentem bylo, že jí neustále více pomáhala tchyně, a tak bylo její povinností maminku pohlídat. A vůbec ji nezajímá, co si o ní Dáda bude myslet zároveň.
