Babička nebude sedět v nemocnici s vnukem, ale viní dceru, že má nemocné dítě

“Prostě jsem kvůli tomu nemohla mlčet! Starší dítě je velmi nemocné a brzy potřebuje operaci, a já jsem musela tuto operaci poměrně dlouho odkládat. Problém původně byl, že jsem nemohla najít člověka, který by po operaci seděl dva týdny v nemocnici se synem. Sama nemůžu, protože trávím čas doma s mladší dcerou, která ani do školky nechodí. Nemůžu ji nechat samotnou doma,“ řekla žena.

„A proč by se manžel o syna nestaral? Nemohou mu kvůli tomu dát dovolenou v práci? Manžel má v posledních letech práci neoficiální, takže mu za dva týdny pobytu v nemocnici nikdo nezaplatí. Nejen, že mu takovou dovolenou nikdo nevyplatí, ale ještě mu hrozilo propuštění, pokud se dva týdny neobjeví na pracovišti. Vzhledem k tomu, že já sama se v tuto chvíli nikam nedostanu, je lepší, aby manžel nezkazil vztahy se svým šéfem.“

Andrea a její manžel měli dvě děti a nemysleli si, že je bude tak těžké udržet. Nejstaršímu synovi je v tuto chvíli šest let a v tomto věku dítě ještě není dostatečně soběstačné, aby mohlo ležet samo v nemocnici, a Andrea teprve před rokem porodila dceru, se kterou sotva může jít do nemocnice za synem a starat se o něj. Přitom její matka, když vidí celou složitost situace, se rozhodně nespěchá s něčím pomoci. Původně dceři říkala, že nemá mít druhé dítě, dokud manželé nebudou mít dostatek peněz na péči o děti.

Andrea matku neposlechla a od té doby jí matka přestala pomáhat, a navíc jí při každé příležitosti připomíná, že je to její vina, když se rozhodla porodit druhé dítě. Matka manžela nemůže nabídnout svou pomoc, protože žije v jiném městě a přichází v nejlepším případě na Vánoce.

Nemá vlastní bydlení, švagr také nemá oficiální práci, a také na pronajatý byt jde velká část příjmů, musí kvůli tomu hodně šetřit! Vyčítala jí to pravidelně její matka. „Už jsem vám říkala, že se na pomoc ode mě nemůžete spolehnout, už před rokem jsem vás varovala, že toto druhé dítě zatím nepotřebujete!“ říkala maminka.

Babička mohla jen občas sedět se starším vnukem, ale za celých šest let jeho života se babička s vnukem viděla jen třikrát. A ani tak nemohla zůstat s vnukem o samotě déle než pět hodin. Maminka Andrey přitom svého vnuka neustále lituje a říká, že nemá s rodiči štěstí, když si na péči o něj nenajdou čas.

Andree se takový styk matky s vnukem nelíbil a neustále se s ní hádala, protože chápala, že se babička tímto způsobem snaží dítě obrátit proti rodičům. Nakonec si Andrea uvědomila, že je nejlepší vůbec nežádat mámu, aby seděla s vnukem, pokud s ním komunikuje na podobná témata.

„Před pár týdny jsem byla znovu u lékaře a ten mě upozornil, že pokud budeme operací odkládat, zdravotní stav syna se jen zhorší, což je lepší nepřipustit," říká Andrea. Nakonec už nezbylo než znovu požádat matku, aby seděla s vnukem. “Viděla jsem spoustu příběhů lidí, kteří odkládali operaci a v jednu chvíli se nemoc natolik zhoršila, že operace musela být provedena velmi naléhavě a také s rizikem smrtelného výsledku.“

„Velmi mě překvapilo, když řekla, že souhlasí s tím, že bude sedět s vnukem, ale zároveň nás nezapomněla označit za naprosto lhostejné ke zdraví dítěte rodiče, kteří se o syna vůbec nezajímají. Nejzajímavější je, že jsem se milionkrát zeptala, zda po operaci určitě přijede do nemocnice za vnukem, s čímž také milionkrát souhlasila. Pak jsem šla s klidnou duší k doktorovi a stanovili jsme si termín operace.“

„A právě před pár dny jsem se znovu dovolala své matce, abych varovala, v jakém počtu by měla sbalit věci do nemocnice, přičemž by měla být ještě vyšetřena lékařem, aby se ujistila, že může být vpuštěna k vnukovi, ale matka na to odpověděla příliš agresivně, že se nebude vyšetřovat a obecně je to pro ni příliš obtížné, takže odmítá sedět s vnukem.“

Matka Andrey nadále označuje dceru za příliš hloupou, protože podle jejího názoru dcera neustále v životě dělá nějaké chyby. Ale mluví správně? Nebo by babička měla aspoň někdy věnovat pozornost vnoučatům a trochu pomoci své dceří?

Redakce také doporučuje přečíst:

"Manžel je připraven snést modré z nebe, jen aby mu dědeček zanechal dědictví. Nechci být součástí teto komedie"

Manžel je proti hypotéce. Proč? Protože očekává, že získá dědictví po prastrýci. Ano, ani od vlastního dědečka.

Ale nemyslím si, že tento plán je důvěryhodný. Tento příbuzný má spoustu potenciálních dědiců.

Dnes říká jednu věc a zítra druhou, takže se mu nedá věřit. Můj manžel mě však neposlouchá a dál vyřizuje pochůzky pro svého dědečka.

Všechno to začalo loni.

Nabídla se nám získat bratrovu důvěru, aby získali majetek osamělého důchodce. Jako, když si pospíšíme, byt bude v našich rukou.

Dědeček má dva byty. Sám bydlí v třípokojovém bytě, dvoupokojový byt pronajímá. A tchyně si je jistá, že ten majetek můžeme získat, když si začneme starce přemlouvat.

Ale pokud jde o mě, tento plán je chybný, protože neexistují žádné záruky. Můj manžel se však náhle začal věnovat staršímu příbuznému.

Téměř každý den ho navštěvuje, nakupuje jídlo, léky, uklízí a krmí starého pána. Jednou jsem tam byla a uvědomila jsem si, že se nechci účastnit teto komedie. Děda není tak naivní, a tak to marně manžel s maminkou rozjeli.

Příbuzný samozřejmě chápe, proč se můj manžel takto začal počínat si a chová se k mému manželovi jako ke sluhovi.

Uklízej, odnes, uvař. Navíc je starý pán vždy se vším nespokojený a kritizuje každý čin svého vnuka.

Když jsem zjistila, že manžel chce utratit všechny naše úspory za opravy v dědově bytě, vzbouřila jsem se.

Nejen, že jsme si nenašetřili na splátku hypotéky, ale i tyto peníze si chce vzít manžel. Kdybychom měli záruky, že tento byt v budoucnu bude náš, neřekla bych ani slovo, jinak...

– Toto je naše příležitost! Investice do budoucna! Děda mi řekl, že na mě převede třípokojový byt! – můj manžel mě ujišťuje.

Chápu však, že nemůžete věřit slovům jeho dědečka. Je pro mě jednodušší investovat do hypotéky a žít v klidu s vědomím, že mám vlastní střechu nad hlavou. Můj manžel je snílek. A to mě rozčiluje.

Když jsem vše vysvětlila manželovi, nahlásil mou pozici tchyni. Začala mi volat a snažila se mě přesvědčit. Je přesvědčená, že jsem proti, protože chci společný majetek.

Prý manžel zdědí byt po dědovi a pokud se rozvedeme, tak mi nezbude nic.

Jsem si téměř jistá, že dědeček slovo nedodrží. Má bližší dědice, kteří mu zpočátku pomáhali.

Teď jen využívá mého manžela a jeho naivitu. Vytáhne peníze na opravy, a nezůstane nám nic.

Manžel se chová jako posedlý. Rozhodl jsem se umýt si ruce a neúčastnit se toho všeho, abych později neposlouchala stížnosti. A manžel si brzy uvědomí beznadějnost svých plánů.