"Energie věcí jiných lidí není pro našeho syna," říká snacha. Ale nechápu, jaký je rozdíl, v čemž vnuk běhá doma

Jakmile se naskytla příležitost, žena odjela navštívit svého syna a jeho rodinu. Když šla znovu na návštěvu, dcera řekla matce, aby vyzvedla tašku s věcmi pro jejího synovce.

– Nemám dost času, abych všechno osobně odnesla Lence, ale tady jsou dobré věci. Některé jsou ještě s visačkami, ostatní byly nošené maximálně dvakrát. Všechny jsou čisté. Honzovi se bude určitě líbit vše, a velikostně sedne.

Tereza byla stejného názoru. Nevzala si s sebou všechny balíčky, protože to bylo těžké unést, ale vybrala si to nejlepší a šla na návštěvu.

Snacha z takových dárků nebyla vůbec nadšená, tašku ani neotevřela, nepodívala se na obsah, ale procedila „děkuji“ mezi zuby.

Babička nikdy neviděla svého vnuka nosit nic z věcí, které přinesla. Tato otázka Terezu znepokojila, a tak se rozhodla položit otázku své snaše.

– Libuše shromáždila další věci pro Honzu, tentokrát chtěla vzít s sebou, ale nevidím, aby do nich oblékla svého syna. Jsou tam tolik dobrých věcí, dokonce i nových. Osobně jsem toho koupila hodně.

– Náš syn nebude nosit obnošené věci, můžeme si dovolit koupit mu vše nové. Takže vás poprosím, abyste už sem nenosila ty tašky. Copak nevíte, že každá věc v sobě ukládá energii?

– I když je to pravda, tak jsou všechny věci naše, není s tím problémy.

– Takže jste dala všechno nové vnoučatům své dcery a já jsem vaše snacha, takže mi stačí, když mému synovi přinesete obnošené věci? Ja vím, co je pro mého syna nejlepší.

Tchyně nečekala, že taková slova od Lenky uslyší, a nic jí nedokazovala. Ale přestala nosit oblečení pro Honzu.

Po nějaké době jí syn prozradil, že přítel snachy dává všechny synovy věci Honzovi, ten je o dva roky starší. Tereza nemohla odolat komentáři.

– Ach, vidím, že energie toho chlapce je lepší než tvojích synovců? Tyto věci nejsou cizí?

– Mami, nechme toto téma! Proč se trápit maličkostmi? Dobře víš, že moje žena je pověrčivá, prostě ji ignoruj ​​a všechno bude v pořádku. A vůbec, jaký je rozdíl v tom, v čem Honza půjde do školky?

Tereza věděla jistě, že je v tom rozdíl, a to ji zabolelo u srdce.

Důvodem není to, že by byla snacha podezřelá, ale v jiném. Jednoduše žárlí na starší vnoučata, vyžaduje pozornost nebo možná jen chce dokázat svou hodnotu.

Nedávno jsme psali:

"Dárek jsem vybírala z celého srdce a snacha ohrnuje nos. A syn je na její straně, dohání mě to k slzám"

Syn Pavly plánuje kolaudační párty. Žena se rozhodla vybrat dárek zodpovědně, s předstihem.

Ptala se mladých kolegů v práci, co je nyní v módě darovat, prohlédla si různé možnosti v online obchodech s dekoracemi a dárky. V důsledku toho se výběr zastavil na váze a obrázku.

Syn Pavly se snachou se nedávno nastěhovali do vlastního bytu, provedli opravy a teď slaví kolaudaci.

Byli pozváni přátelé, pak byli na návštěvě u Evy rodiče a teď přišla řada na ni. Žena nemohla přijít ve stejný den s tchány, protože hodně pracovala a nechtěla svou přítomností uvést svou snachu do rozpaků.

Syn řekl, že v jejich bytě není nic zvláštního, takže pohled na ni není moc zajímavý. Lhostejně jednou řek: "Jestli chceš, tak přijď na návštěvu."

Eva přivítala svou tchyni s prostřeným stolem. Z dárků se jí jednoznačně zhoršila nálada.

– Vůbec se ti můj dárek nelíbil? Dlouho jsem přemýšlela a vybírala, i konzultovala s mladými, co je lepší koupit. Bylo mi řečeno, že je to nyní v módě.

– Nevím, na co jste se ptali a jakého druhu mládež, ale tyhle věci nám vůbec nesedí. Máme jiný styl interiéru.

— Myslím, že obrázek by vypadal dobře v kuchyni. Nemyslíš?

Eva už na toto téma nechtěla mluvit a tchyně odešla domů. Myslela si, že snachu zase nemůže potěšit, bála se, že svůj názor vyjádří manželovi.

O několik dní později přišel navštívit svou matku sám Andrej. Přinesl jí dárky.

– Mami, tady ti Eva předala balíčky. Tyhle věci prostě nemáme kam dát, opravdu se nám nehodí.

– Páni. Nebojí se tedy tchyni urazit. Mohla by aspoň předstírat, že se ji to líbilo, a nevracet.

– Eva jen říká, že bychom měli být ke svým milovaným upřímní. Nepotřebujeme dávat drahé dárky, příště stačí dát peníze, koupíme, co se nám hodí. Promiň, ale vkus u tebe nebyl vždy příliš dobrý.

– Jak vidím, tebe žena rychle naučí, jak žít?

– Mami, máme s ní rodinu. Myslím, že bychom si měli rozumět, naslouchat přáním a prosbám.

– Poslední otázka, můžu? A když tvoje žena řekne, že jsem ve vašem světě zbytečná, co uděláš? Vezmeš mě do domova důchodců? Odvrátíš se?

– Co to mluvíš za nesmysly? Nebudu to poslouchat a ztrácet čas prázdnými řečmi. Je čas, abych šel.

Pavla jen seděla na židli, prohlížela si balíčky a pochopila, že syn na její poslední otázku odpověděl svým chováním.