"Moje děti se pokaždé vrátily od babičky nachlazené. Nedávno jsem si uvědomila proč"

V létě je často posílám trávit čas k babičce, která žije na venkově. Je to pro ně dobré: čerstvý vzduch, dvůr, venkovní hry.

Nedávno jsem si všimla, že pokaždé, když se děti vrátí od babičky, začnou být nemocné. Ucpaný nos, slzící – vše je jako s nachlazením.

Rozhodla jsem se promluvit s matkou a zeptat se, jestli něco dělá, z čeho jsou děti nemocné. Například zda se dlouho koupou v řece nebo jedí hodně zmrzliny.

Máma řekla, že je sleduje a nic takového nedělá. Je s dětmi a ty nedělají nic nebezpečného.

Pořád jsem se bála a šla k doktorovi. Mluvil jsem o symptomech a okolnostech. Doktor naznačil, že je to spíše alergie než nachlazení.

Řekl, že v babiččině zahradě může být nějaká rostlina, která způsobuje alergie. Nebo je možná dům zaprášený, nebo dokonce pes, kterého máma nedávno dostala, může způsobit alergickou reakci.

Doktor řekl, že s největší pravděpodobností jsou děti alergické na zvířecí chlupy. Mohou si zvíře pohladit venku, ale pokud tráví hodně času se psem v domě, může to způsobit alergie.

Zvířata jsme doma nikdy neměli, takže jsem o tom nevěděla. Ptala jsem se doktora, jestli to není tak děsivé, když jsou děti občas u babičky se psem. Doktor řekl, že je lepší omezit dobu kontaktu se zvířaty.

Zavolala jsem mámě a vše řekla. Bylo to pro ni těžké, protože měla ráda psa, ale moje děti byly důležitější. Maminka začala namítat a říkala, že v její době žádné alergie nebyly a že se doktor spletl. Ale rozhodla jsem se dodržovat doporučení lékaře.

Pozvala jsem maminku k nám na návštěvu, ale ona začala říkat, že je to pro ni těžké kvůli jejímu věku, a nechtěla se nám plést. Výsledkem bylo, že jsme nemohli dosáhnout kompromisu a moje děti začaly komunikovat s babičkou po telefonu, aby se vyhnuly alergickým reakcím.

Nedávno jsme psali:

„Nechte bratra Tomáše žít s vámi," rozhodla se budoucí tchyně. "Však dětí nemáte"

Během snídaně se Tomáš rozhodl nabídnout své přítelkyní Lindě v předvečer svatby, aby neutratila své peníze za cestu do Turecka, jak chtěla, ale aby si půjčila auto na splátky. Vlastní úspory ale chtěl utratit za zlepšení životních podmínek.

Bydlí v bytě, který zdědila Linda po své babičce. Návrh Tomáše Linda nepodpořila. Dlouho snila o moři, které nikdy neviděla. Její dětství bylo náročné, na všem musela šetřit a peníze dlouho šetřila, dokonce si na cestu sbalila i kufr.

Jejich rozhovor přerušil zvonek ve dveřích. Tomáš běžel otevřít. O minutu později vtrhla do domu budoucí tchyně Lenka a její dvě mladší děti. Povzbudivě pozdravila mládež a řekla, že Tomášův mladší bratr zatím bude bydlet tady. Důvod je jednoduchý, je odtud do školy blíž.

Tomáš se rozhoupal a rychle vzal bratrovy tašky a položil je u dveří pokoje, mezitím jeho matka dál mluvila s Lindou. „Zastávám názor Tomáše. Co vám na naší chalupě vadí? Budete tam bydlet. Peníze je lepší utratit za auto. Tomášová sestra právě prodává svůj vůz, který je téměř nový. Můžete si ho koupit,“ řekla matka.

Budoucí tchyně chtěla, aby její mladší syn bydlel v pokoje babičky. Ten byl téměř prázdný, a Linda se tam modlila. Ze všech těchto zpráv se hlava dívky točila. Tomáš nalil čaj svým příbuzným. Linda šla do babiččina pokoje, usadila se v křesle a rozplakala se. V kuchyni se smáli budoucí příbuzní, diskutovali o stěhování, pořízení auta.

„Má drahá!“ Linda jakoby vycítila přítomnost své babičky. „Nespěchej s tím, že se vdáš za Tomáše, manžel by se měl starat o svou ženu, ne naopak,“ řekl hlas v její hlavě. Linda utřela slzy, vzala telefon a zavolala svému šéfovi. Řekla, že potřebuje dovolenou dřív.

Po domluvě s cestovní kanceláří si vybrala nejbližší zájezd do Egypta. Její věci jsou už sbalené. Pak vytočila kamarádku Annu a požádala ji, aby jí od Tomáše vzala klíče od domu. Vzala si kufr a vyšla z bytu a nechala dveře otevřené.

Vzkaz poslal Tomášovi na cestě: "Sbohem, svatba nebude, najdeš si jinou, klíče si vezme Anna.” Dívka vypnula telefon, aby ji na cestě nikdo nerušil. A Tomáš jí psal, že došlo k chybě, požádal nevěstu, aby se vzpamatovala.