Syn často k mamince jezdil, ale nebyl s ní pořád. Marie se naučila žit sama, a veškerý svůj čas trávila na své zahradě. Však na konci podzimu musela svou milovanou chalupu opustit.
V městě žila v malém bytě, který se jí však nelíbil. Měla ale úžasné sousedy, díky kterým se seznámila s mužem jménem Petr. Ten byl velice podobný jejímu manželovi.
Ukázalo se, že je jeho dvojče, a s bratrem ho rozloučili hned po porodu. Marie byla v šoku. Začala s Petrem víc komunikovat, a po několika dnech oba pochopili, že jeden druhého mají moc rádi.
Petr ženě pomáhal s rekonstrukci bytu, a Marie ho vždy krmila a dělala vše, aby se cítil dobře. Petr ztratil manželku a dceru, a zůstal sám. Muž opustil byt Marii, a nechal jí mobilní číslo.
Příští den Petr zavolal, a řekl, že bez Marii nemůže žit. Nabídl, aby se žena přestěhovala do jeho domečku, který se nachází u řeky. Marie souhlasila. Příští den přijela, a Petr ji potkal s krásnou kytici, a silně obejmul. Tehdy pochopila, že její život jen začíná.
PŘIPOMÍNÁME: "KDYŽ NÁM TCHYNĚ DALA VELKOU ČÁSTKU NA KOUPI BYTU, MĚLI JSME OBROVSKOU RADOST. ALE BRZY NÁM TO ŠLO ŠEJDREM"
