Před přestěhováním se moje dcera stihla vdát. Proto jsem s manželem odjela do nového domečku, a dceři jsem nechala byt. Jednoho dne ke mně přišla tchyně. Ta požádala, abych svůj dům dala zeťovi.
Řekla také, že pokud to udělám, tak mé dceři dají nové auto. Byla jsem překvapená, ale hned jsem řekla, že dům mu nedám. Řekla jsem jenom, že své dceři nechám jenom byt, protože ta ví, jak jsme s manželem tvrdě pracovali pro to, abychom bydleli v domě.
Tchyně nebyla s mým řešením spokojená, a proto odešla. Bála jsem se, že mohou zničit štěstí mé milované dcery. Proto jsem se rozhodla znovu přemluvit s rodiči zetě.
Dokonce jsem nabídla jím pomoct s hypotékou na vlastní dům. Ti mojí nabídku odmítli. Když jsem všechno vysvětlila dceři a zeťovi, ti mě pochopili, a vůbec jich moje řešení neutrápilo.
Uvědomila jsem si, že i když je velmi důležité udržovat dobré vztahy se svými příbuznými, stejně důležité je postavit se za sebe a chránit to, co je pro nás důležité.
