V klidu přemýšlející o svém životě jsem si v první chvíli nevšimla, jak si vedle mě sedl malý, asi 6letý chlapec. Při pohledu na něj jsem viděla, že je oblečený ve starých, roztrhaných šatech, a jeho hladový pohled ve mně vyvolal upřímný soucit. Minuty plynuly a já si začala všímat jeho netrpělivosti. Najednou jako blesk náhle popadl moji tašku a pokusil se utéct. Do cesty se mu však postavil blok a on nešikovně zakopl a spadl mi přímo k nohám. Srdce se mi sevřelo a okamžitě jsem se rozhodla mu pomoci.
Bez váhání jsem si k němu klekla a jemně ho zvedla do náruče. Podíval se na mě vyděšenýma očima a najednou v mé tváři našel péči a laskavost, která mu tolik chyběla. Zeptala jsem se jeho jméno a slyšela jeho tichý hlas. Pak jsem se na něj usmála, abych ukázala, že je v bezpečí. Chlapec se jmenoval Maxim. Vyprávěl mi svůj příběh a do očí mi vyhrkly slzy. Maxim ztratil rodiče a žil v sirotčinci, kde samozřejmě bylo málo lásky a pozornosti. Byl hladový a osamělý. Nemohla jsem ho nechat bez pomoci.
Nabídla jsem Maximovi, aby se se mnou vrátil domů, a on přikývl. Cestou jsem ho poplácala po hlavě a řekla mu, že už nebude sám. Maxim se trochu usmál a poprvé po dlouhé době se cítil milován a přijímán. Když jsme dorazili ke mně domů, nabídla jsem Maximovi výbornou večeři a oči mu zářily radostí. U večeře mi vyprávěl o svých snech stát se hasičem a pomáhat lidem. Podpořila jsem jeho sen a řekla, že věřím v jeho sílu a talent. Každým dnem byla naše komunikace důkladnější. Dozvěděla jsem se, že Maxim má úžasný smysl pro humor a rád kreslí.
Společně jsme vytvořili krásné chvíle plné smíchu a radosti. Postupem času jsem se stala jeho adoptivní matkou a on mým synem. Oba jsme našli to, co každý člověk tolik potřebuje – rodinu a lásku. Maxim dále rostl a vyvíjel se a stal se z něj mladý muž plný moudrosti a soucitu. Teď, když si vzpomenu na den, kdy Maxim zakopl a spadl mi k nohám, chápu, že to nebyla náhoda. Bylo to osudové setkání, které změnilo nejen jeho život, ale i můj. A jsem vděčná osudu, že mi dal příležitost být Maximovou duchovní oporou, matkou a mentorkou, abych mu pomohla překonat všechny obtíže a stát se tím nejúžasnějším člověkem, jakým nyní je.
PŘIPOMÍNÁME: POKUD NECHÁTE MAGNETY NA LEDNICI, OKAMŽITĚ JE SUNDEJTE. JE TO VELMI NEBEZPEČNÉ. O ČEM TO MLUVÍME
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA. "NEBUDEME KUPOVAT VĚCI DĚTEM, TY NÁM DÁŠ TO, Z ČEHO VYROSTLA TVOJE DCERA"
