Dozvěděla jsem se, že její snoubenec Richard byl z bohaté rodiny a my, prostí lidé žijící na vesnici se skrovným majetkem, jsme se jim nezdáli rovni. Po škole Vendula odešla z vesnice studovat vysokou školu do města. Byla odhodlaná a nebojácná.
I když měla zpočátku obavy s placením vzdělávání, zvládla to, aniž by nás zatěžovala a dokonce nám pomohla i finančně. Po skončení školy se naše dcera usadila ve městě a my, i když jsme si moc přáli, aby u nás zůstala, jsme pochopili, že město jí nabízí lepší vyhlídky než venkov. Vědomí, že Richard je jediné dítě bohatých rodičů, mě znepokojilo. Obávala jsem se, že by se kvůli našemu skromnému způsobu života mohli bránit zasnoubení.
Když dorazili Richard a jeho rodiče, byla jsem nervózní, protože náš dům nebyl luxusní. K mému překvapení však byli budoucí příbuzní přátelští. Zdůrazňovali společné štěstí našich dětí a nevyjadřovali jedinou kapku nespokojenosti s podmínkami našeho života. Vendula a Richard jsou manželé dva roky a byt si platí sami. Jsou samostatní, navzdory připravenosti příbuzných zetě jim pomoci v jakékoli situaci.
Navíc jsem si vytvořila blízký vztah s tchýní mé dcery. Často chodí k nám domů a sbíráme bobule a vaříme spolu. Nyní, když se těšíme na narození našeho vnuka, mám velkou radost z harmonie a lásky, která naše rodiny spojuje. Jsem vděčná za takové dobrosrdečné příbuzné a vážím si míru v naší velké rodině.
PSALI JSME: "MOJE RODINA PRASKALA VE ŠVECH. NAŠEL JSEM SI MILENKU, ŽIVOT ALE NEVYŠEL ÚPLNĚ PODLE PLÁNU"