Snacha Natálie však nebyla spokojená, a s tchyni měla vždy napjatý vztah. Vždycky se snaše nelíbilo to, co Zuzana dělá. Syn na to nijak nereagoval. 3patně se choval k Zuzaně i její vnuk, který prostě kopíroval chování své matky.
Jednoho dne Petr onemocněl, a byl hospitalizovaný v nemocnici. Snacha a tchyně strávily spolu několik dnů, které nebyly pro babičku jednoduché. Natálie několikrát na Zuzanu řvala za to, že něco dělá pomalu.
Tchyně se jen omlouvala, a říkala, že se snaží. Natálie se posadila na gauč, a začala brečet. Vyrostla v dětském domově, a nikdy necítila skutečnou lásku a teplo. Ve stejný den večer Natálie uslyšela, jak se Zuzana modlila.
U Boha prosila, aby její rodina byla nejšťastnější, a aby vždy Natálie a její syn byli spokojení. Snacha začala brečet, protože tehdy pochopila, jakou úžasnou tchyni má. Zuzana i po tak hnusném chování snachy a vnuka, stále je miluje.
Druhý den ráno vnuk zakřičel: „Babi, přines čaj!“ Natalia ho opravila: „Mluv s babičkou uctivě. Můžeš si jít nalít čaj. A zeptej se, jestli by ho chtěla i babička.“ Od té doby snacha a tchyně mají úžasný vztah.
PŘIPOMÍNÁME: V DEN SVÉ SVATBY ZAČAL JIŘÍ OBLÉKAT OBLEK A JÍT K OLTÁŘI. KDYŽ SI OBLÉKL SAKO, CÍTIL, ŽE VE VNITŘNÍ KAPSE NĚCO LEŽÍ
