Jednoho dne mi zavolala kamarádka, která se chtěla zastavit v našem hotelu. Řekla jsem jí, že může přijet jen na dva dny, protože hotel máme plný, a všechny pokoje zarezervované.
Kamarádku nepotěšila taková informace, ale s tím souhlasila, a za pár dnů přijela. Dorazila se svým synem, a hned nám řekla, že zůstane v hotelu až na týden, protože má dovolenou.
Znovu jsem jí řekla, že může zůstat v hotelu jen na dva dny. Také jsem jí nabídla, aby si zarezervovala jiný hotel, kterých v naše oblasti je spousta. Tohle kamarádku naštvalo, a ta mi řekla, že jsem lakomá, a peníze jsou pro mě důležitější než kamarádství.
Kamarádka zůstala v našem hotelu, ale po dvou dnech nechtěla odcházet. Proto ji musel manžel vyhodit. Ta jen řekla, že už kamarádit nikdy nebudeme. Nebyla to pro mě velká hrůza, protože nepotřebuji kamarádku, která komunikuje se mnou jen z výhody.
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA. "MAMI, ZVEME TĚ K MOŘI, VŠE NA NAŠE NÁKLADY." STARŠÍ PANÍ TÉTO NABÍDKY RYCHLE LITOVALA
PŘIPOMÍNÁME: ZUZANA ZTRATILA TRPĚLIVOST, KDYŽ SLYŠELA MANŽELOVY PLÁNY NA JEJICH JEŠTĚ NENAROZENÉ DÍTĚ
