Otec její dcery je její spolužák. Je o rok mladší. Rodiče ji poslali do školy pozdě. Byla celou dobu malá. Malá a hubená. Ale v útlém věku se dozvěděla, co je láska.
Rodiče chlapce prostě opustili dítě. Také se stěhovali. Rodiče Marty tím byli šokováni, ale dítě neopustili. Stále se radovali z jeho narození. Marta si brzy uvědomila, že není připravena stát se matkou. Začala žádat rodiče, aby ji nechali pracovat a studovat.
Trochu se zamysleli a rozhodli se, že jejich dcera potřebuje žít plnohodnotný život.
Marta odjela. Nejezdila často domů, i když často brala peníze od rodičů. Mysleli si, že studuje, ale… Brzy se dozvěděli, že jejich dcera chodí s mužem, který je starší než ona. A má dvě děti. O dítěti Marty zeť řekl, že jí nepotřebuje. I Marta s ním souhlasila.
Vychovává jeho děti. Nechodí k rodičům. A její dcera jím říká ‚mami‘ a ‚tati‘.
PŘIPOMÍNÁME: "ROZVEDLA JSEM SE: NYNÍ SE MOHU OBLÉKAT, JÍST A CHOVAT SE, JAK UZNÁM ZA VHODNÉ"
PSALI JSME: "MOJE TCHYNĚ JE MANIPULÁTORKA: NEMÁM SÍLU TO VYDRŽET, ALE NENÍ JINÉ VÝCHODISKO"
