Tak jsem vystudovala univerzitu a začala jsem pracovat, měla jsem prestižní pozici, i když jsem hodně pracovala. Měla jsem hypotéku na byt, chtěla jsem si také koupit auto a zároveň jsem pomáhala i rodičům s penězi. Moji rodiče mají nějaké zdravotní problémy, takže nemohou pracovat a já je musím zajistit.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

V takovém rozvrhu jsem na sebe prostě zapomněla. Probudila jsem se brzy, přišla jsem domů příliš pozdě a neměla jsem ani čas se v práci najíst. Velmi často pomáhala kolegům a nahrazovala je. Mimochodem, žila jsem v neustálém shonu a neměla jsem ani volnou minutu. Takhle jsem žila do svých pětatřiceti let, kdy firma, ve které jsem pracovala, zavřeli a já jsem musela na úřad práce.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Byla mi nabídnuta práce, ale pochopila jsem, že to bude stejné jako před výpovědí. Pak jsem ale začala chápat, že je čas žít pro sebe a přemýšlet o dítěti, protože už jsem byla docela stará. V té době byla moje hypotéka již plně splacena. A peníze, které mi zaplatili na úřadě práce, stačily k pohodlnému bydlení a manžela jsem o pomoc nežádala.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

To je hlavní problém, jsem zvyklá dosáhnout všeho sám a nejsem zvyklý žádat o pomoc ostatní. A teď nemůžu ani požádat o manžela.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Můj manžel je zvyklý, že od něj neberu peníze, ale všechno platím sama, navíc je sám o sobě chamtivý, ale já naopak nikdy pro nikoho peněz nelituji. No, s dítětem mi samozřejmě taky nepomohl, všechno jsem dělala sama. A manželovi příbuzní mi také vůbec nepomohli.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Když bylo mému dítěti rok, rozhodla jsem se, že je čas udělat něco, abych si vydělala peníze, pak jsem začala prodávat zboží na internetu a začalo se mi dařit. Měsíčně jsem dostávala velmi dobré peníze. Pak se můj manžel začal velmi zlobit. Řekl mi, abych se o dítě lépe starala. Ale nechci se vzdát své práce. Dává mi sebevědomí a nezávislost. Mohu v klidu pomáhat rodičům a nakupovat nové věci pro sebe a své dítě.

Populární zprávy teď

"Nemáš děti, tak budu bydlet tady," řekla matka dceři

“Každý den si snažíme s Evinkou užívat”: Jan Přeučil a Eva Hrušková slaví 17 let od svatby. Recept na úspěšné manželství

"Jako plyšová hračka": nejmenší pudl na světě

Žena požádala, aby vizuálně zmenšila „dlouhý nos“: kadeřník vytvořil zázrak

Zobrazit více

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Zatím není možnost dát dítě do školky, takže s ním musím stále zůstat doma. Mému synovi jsou už dva roky. Můj manžel mi neustále vyčítá, že jsem „vždy zaneprázdněná“. I když pracuji, jen když syn spí nebo v noci. Samozřejmě s takovým rozvrhem chci neustále spát a relaxovat. A zase nemám čas na sebe, trávím dny buď sezením s dítětem, nebo prací. Ale práce se vzdát nechci a nebudu.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Můj manžel si moc nevydělává, za ty dva roky nedokázal ani nic našetřit, přestože jsem ho skoro o nic nežádala. Po uzavření hypotéky se rozhodl, že nám tento plat stačí, a tak nechtěl shánět další příjmy. Přirozeně se z toho cítím trochu špatně, protože je to, jako bychom měli vyrůstající dítě. Navíc má spoustu času, ale raději než práci relaxuje a dívá se na filmy.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Takhle žiju dál. Nemůžu ani začít chodit do práce, protože mě z té vyhodili a dlouho trvá, než si najdu novou a teď je těžké najít práci s normálním platem a zase jsem s dítětem, není s kým ho nechat.

Pracující maminka/ilustrační foto/Zdroj: newsbold24.com

Dřív jsme psali:

"Nechci takového manžela jako má moje sestra. S tím se musí potýkat do konce života"

Jsme dvě u rodičů, já a moje starší sestra. Týna se vdala před 10 lety, má dvě děti, ale já ještě ne.

Mámě a tátovi je více líto sestry, protože má rodinu, finanční náklady jsou vyšší, a proto potřebuje pomoc.

Rodiče/Ilustrační foto/Zdroj: abrozzi.com

Na svatbu nespěchám, měla jsem přítele, se kterým jsme se rozhodli jen chvíli spolu bydlet, abychom pochopili, jestli se k sobě hodíme. Je dobře, že jsme se nedostali na svatbu, o rok později se takové experimenty rozptýlily různými směry. Po tomto incidentu uplynulo 5 let, jsem stále sama, žiju pro své potěšení, pracuji. Moje finanční situace je mnohem lepší než u sestry, utrácím méně, než vydělám. Mohu si dovolit nakupovat oblečení v drahých buticích, miluji zlaté šperky. Ještě pár měsíců a budu si moci koupit vlastní byt, bez úvěru. Jsem na sebe hrdá, že všeho dosáhnu sama. Jediné, co mi v životě chybí, je láska a přítomnost mé drzé sestry.

Oblečení/Ilustrační foto/Zdroj: abrozzi.com

Dokud jsem stále bez bytu, nechávám si nějaké věci v domě svých rodičů. Máma a táta jsou Týně velmi nakloněni, takže pokaždé, když k nim přijde, dovolí jí vzít si s sebou nějaké mé věci. Nejprve mi z ložnice vynášela jen věci, boty, šperky. Když jsem se maminky s vykulenýma očima překvapeně zeptala, kam se všechno podělo, odpověděla mi stručně:

Žena/Ilustrační foto/Zdroj: abrozzi.com

- Chybí ti něco? Jen nám řekni, tatínek a já ti koupím.

Jídlo/Ilustrační foto/Zdroj: abrozzi.com

Nepamatuji si polovinu toho, co chybělo. Deprimuje mě, že nedokážu jednoduše a jasně říct, že to se mi nelíbí. Pokaždé, když mě máma přesvědčuje, že na tom není nic špatného, ​​když mi sestra každých šest měsíců přinese kufr mých věcí z domova, stejně je nenosím. Týna si to nemůže dovolit, má rodinu, děti, ty potřebují živit. Všechno dokonale chápu, ale překračují hranici mého osobního prostoru, ale neptají se mě na to.

Žena/Ilustrační foto/Zdroj: abrozzi.com

Když se pokusím namítnout, obhájit své pozice, pak mi táta řekne, abych se postavila na místo mé sestry. Nevím, co mě v budoucnu čeká, tak musím vydržet a pomoci. Najednou narazím na takového manžela, který mi nebude schopen zajistit chleba. Moji rodiče si myslí, že jsem ještě příliš mladá, neviděla jsem život a obecně o něm nic nechápu. Úroveň chudoby a bohatství se může dramaticky změnit. Vychovávají mě, protože podle nich nevidím realitu z bohatého života.

Dům/Ilustrační foto/Zdroj: abrozzi.com

Nedávno jsem si začala všímat, že moje sestra teď nepřichází pro věci, ale pro jídlo. Téměř každý týden navštěvuje rodiče, prostřílí stůl a pak s nimi vše rozdají a ještě posbírají tašky. Málokdy s sebou bere rodinu, je stydlivá nebo co? Začalo mě zajímat, co by na to řekl psycholog, domluvila jsem si schůzku. Poradil mi, abych zjistila pravdu o tom, co se děje v rodině mé sestry, možná potřebuje pomoc? Ne nadarmo se tak chová.

- Nemusíte ji soudit, vyčítat nebo zahanbovat, ale mluvit a identifikovat problém.

To asi udělám.