Jednoho večera přišel syn se zprávou k matce.
– Mami, Barbora a já jsme se rozhodli, že si koupíme ledničku, dáme ji do kuchyně v rohu.
Zdeňka si myslela, že si její syn dělá legraci, ale po týdnu byl nákup doručen. Žena si pomyslela, to je dobře, že je nenapadlo pověsit zámek, ale nahlas nic neřekla. Byla to škoda, ale tohle je záležitost mladé rodiny. Od toho dne mohlo jídlo, které Zdeňka připravila, dlouho stát v lednici, nikdo ho nejedl. A žena se ještě nenaučila vařit v malých porcích.
Marián se vracel domů z práce a večeřel polotovary. Mladý pár pracoval a na obědy chodili nejčastěji do jídelny nebo kavárny. Snacha s vařením domácího jídla nijak nespěchala. Syn Zdeňky se jednoho dne vrátil z práce a vypadal bledý.
– Synu, jsi unavený? Onemocněl? Uvařila jsem polévku, je ještě horká, sedni si a najez se.
– Děkuji. Dnes něco opravdu mě bolí břicho.
Od toho večera začala tchyně tajně od své snachy krmit syna. Ráno začal chodit do práce později než manželka, občas se vracel na oběd a jednoho večera se Barbora vrátila z práce dřív. Viděla, že její manžel jí večeři připravenou jeho matkou.
– Jak tomu mám rozumět?
– Zlato, neurážej se. Vrátil jsem se domů brzy a měl jsem velký hlad.
– Vařím špatně?
Pečené vepřové s rýží "v jednom hrnci". Dobrou chuť
"Uplynuly tři měsíce ode dne, kdy moje matka opustila tento svět. Teď se objevil její nestydatý syn"
"Oči-zrcadlo duše": co může říct pohled člověka
"Tělo se zbláznilo, mléčné žlázy začaly rychle růst": Slečna s největšími prsy na světě se dostala do Guinessovy knihy rekordů
Zdeňka se snažila vzniklý konflikt uhladit, říkala, že Barbora je nejlepší snacha, dobře vaří, jen je synovi špatně od žaludku, tak uvařila polévku. Barbora v reakci na to nařídila své tchyni, aby nezasahovala do její rodiny.
Tu noc nemohla Zdeňka dlouho spát, byla tak uražena, když slyšela tato slova. Druhý den ráno se žena s dětmi pouze pozdravila a rozhodla se, že se k nim bude chovat jako k sousedům na ubytovně. Tak žili asi měsíc, dokud syn jednoho dne nešel uprostřed noci do kuchyně.
– Mami, nemáš náhodou něco v lékárničce na horečku?
– Je ti špatně?
– Ne, to je pro Barboru, je velmi nemocná.
Zdeňka šla do ložnice s hrnkem čaje, prášky a teploměrem. Bylo jí líto snachy, ležela celá bledá, ale s šarlatovými tvářemi. Nablízku nebyli žádní příbuzní, tchyně se nemohla držet stranou. Po odjezdu sanitky šel Marián do lékárny pro léky a Zdeňka uvařila další malinový čaj a šla ke snaše.
– Děkuji mnohokrát.
– Vše je v pořádku. Ty se hlavně neboj, potřebuješ klid.
– Odpusťte mi, nevím, co mě tenkrát napadlo, nechtěla jsem vás urazit.
– Už si nic nepamatuji.
– Byla to moje matka, kdo mě naučil, že musím okamžitě ukázat své tchyni, že pro mého manžela jsem hlavní ženou já, a ne ona. Ale vidím, že jste jiná.
Když Marián vstoupil do místnosti, uviděl dvě své milované ženy, jak se objímají a smějí se.
PŘIPOMÍNÁME: DCERA ODMÍTLA MATCE POMOCI KVŮLI HYPOTÉCE. "KOUPILA JSEM SI BYT, TEĎ NEMÁM PENÍZE": CO SE STALO PAK
PSALI JSME: "NAPROTI NÁPISU "VNUK" BYLO UVEDENO, KOLIK UTRATILA ZA NAŠE DÍTĚ. A VPRAVO "PENÍZE BYLY VRÁCENY"
