Přestěhovala se do bytu své dcery, který měl rozlohu jen 40 metrů čtverečných. Žila s nimi tři roky, po které se dcera s manželem rozhodli, že místa pro všechny v jejich bytě nestačí. Pořád to Anně říkali, a ta prozradila, že chce, aby jí dali trochu peněz na nové ubytovaní.
Koupili jí malý domeček za městem, který nebyl v nejlepší kondici. Nechali ji tam, a prostě odjeli. Domeček byl v hrozném stavu, a ani nelze bylo tam bydlet. Ve stejný den k Anně dorazila sousedka, která se zeptala, jestli za ní její příbuzní pak přijedou.
Anne upřímně odpověděla, že se do města asi nevrátí, a v tomto zanedbaném domečku zůstane nedlouho. Sousedka nemohla to slyšet, a proto nabídla, aby Anna nějakou dobu bydlela u ní.
Během toho sousedka zavolala kamarádkám, které hned dorazily a pomohly vyklidit celý domeček. Zvládli všechno z týden, a Anna se přestěhovala do čistého bydliště. Za půl roku jí zavolala její dcera, která řekla, že je připravena ji znovu vzít do města.
Anna jen řekla, že se cítí dobře, a nikam nechce. Po několika dnech přijela její dcera na návštěvu. Chtěli Annu vzít do města, ale ta jen dala jí nějakou zeleninu a ovoce, a řekla, že pokud budou ve stejné situaci, ať budou mít stejné sousedy.
PSALI JSME: "KDYŽ JSEM SI VZALA PSA Z ÚTULKU, NETUŠILA JSEM, ŽE BUDE TAK CHYTRÝ A JEDNOHO DNE MI ZACHRÁNÍ ŽIVOT"
PŘIPOMÍNÁME: ANNA DĚLALA PRO SVÉHO MANŽELA MAXIMUM, ALE JEHO HRUBOST VŠE KAZILA: V DŮSLEDKU TOHO JEJÍ NERVY NEVYDRŽELY
