Žena nemohla dlouho najít nové bydliště. A musela si zvyknout na život v domově pro seniory. Před mnoha lety paní Dušáková žila zajímavým, barevným a plným životem. Žena držela krok se všem: vychovávala děti, starala se o domácnost a pracovala na plnou sílu. Jak to všechno dala dohromady, jen ona ví...

Dětem od útlého věku vštěpovala lásku k blízkým a laskavost, ale zjevně něco ji nechalo utéct ve výchově potomků. Nastal čas, když se paní Dušáková stala starou bezmocnou ženou. Ale děti nechtěly zlepšit její stáří.

Syn Petr se přestěhoval, aby žil a pracoval v jiném městě už dávno. Péťa jí posílá novoroční přání a na tom končí pozornost a starost. V její městě žily dcery, ale už dávno měly své rodiny a starosti...

Žena stála u okna a po tváři jí stékaly slzy. Venku tiše padal sníh a za plotem vřel život. Bylo to o Vánocích.Kolemjdoucí spěchali domů a neslychlupaté vánoční stromky. Na tváři paní Dušákové se mihnul úsměv. Žena zavřela oči a vzpomněla si, jak moc se těšila na tentosvátek. Dokonce, v tento den měla i narozeniny.

Zvala mnoho hostů,dům byl plný zábavy a radostní atmosféry. A teď sedí sama v tomto sklepě. I její nešťastná přítelkyně Barbora Maškováněkam odešla již od rána. Možná byla unavená pohledem na smutnou tvář paní Dušákové.

Najednou někdo zaklepal na dveře.

-Pojďte dál! Řekla žena nahlas. Dveře se otevřely a do místnosti vstoupila delegace babiček v čele s paní Maškovou. - Všechno nejlepší k narozeninám! Přejeme hodně štěstí a zdraví! - jedna z babiček pohrdavě křičela a představovala Věrče vlněné ponožky.

-Děkuji holky! Nečekala jsem. - narozeninová dívka byla ztracena. - Barčo, proč jsi mě nevarovala?

-Pak by ti to nepřekvapilo! Řekla paní Mašková a vytáhla obrovský dort. - Posaďte se, teď si dáme čaj s dortem. –uspěchaně řekla paní Dušáková.

Babičky zdržely se až do půlnoci. Nejprve oslavili narozeniny a poté – Vánoce. Babičky byly ponořeny do vzpomínek a zpívání písní. Žádná z žen však nikdy nezmínila děti. Obyvatelé tohoto domu s největší pravděpodobností o tom nechtějí přemýšlet. Paní Dušáková se trochu rozveselila. Její oči se rozzářily živou brilancí, protože předtím se vypadala jako zbitý pes.

Hosté seděli téměř do rána a pak se rozešly po pokojích. Veronika dlouho nemohla usnout. Sen přišel až ráno.

-Mami! Mami! Přejeme hodně zdraví k narozeninám a hezké Vánoce! Slyšela z dálky.

Populární zprávy teď

Žena, která váží 130 kg, přišla za stylisty, aby manžel začal žárlit

Jak vypadá manželka nejkrásnějšího araba světa

Proč se Abba rozpadla: Příběh legendárního švédského kvarteta

"Jako plyšová hračka": nejmenší pudl na světě

Zobrazit více

Stará žena se usmála, protože viděla svůj sen o Petrovi. Jak vyrostl, jaký krásný se stal muž.

-Mami, probuď se! Co je s ní? Je nemocná? - Zeptal se obsluhy.

-V pohodě. SlavilyVánoce s dívkami až do rána – řekla. Paní Dušáková se probudila a při otevřeníočí překvapením téměř vypadla z postele:

-Péťo? Jsi to ty? Nespím? Nebyl to sen? - žena na vteřinu ztratila řeč a pak plakala štěstím.

-To není sen. Mami, po příjezdu jsem zjistil, že tě sem poslali Ilona a Maruška. Přijel jsem včera bez varování, chtěl jsem udělat překvapení... A už jsi pryč... Proč jsi mi neřekla, že jsi v domově pro seniory? Nemohl jsem na to ani myslet...

-Všechno je se mnou v pořádku, synu. Včera mi kamarádky poblahopřály k narozeninám a všichni jsme společně oslavili Vánoce - na tváři matky se objevil smutný úsměv.

-Pojď rychleji, je málo času. Už jsem si koupil lístky. Vlak jede dnes večer.

-Kam jít? Paní Dušáková tomu nerozuměla.

-Kam? Domů. Neboj se, moje manželka je velmi hodná a čeká na nás, až dorazíme. I uvidíš svého vnuka.

-Péťo. Nečekala jsem, že tak to bude. - žena propukla v plač.

-Přestaň plakat, sbírej radši věcí. Čekám na tebe. Není tady co dělat.

Paní Mašková seděla vedle a její oči byly plné slz. - Sbírej kufry, Věrčo. Na co si myslíš? Jakého máš dobrého syna!

-Ano. Péťa je podobný otci. –paní Dušáková se usmála a začala sbírat svoje tašky.

Věříte v zázraky v předvečer svátků?