Jak uvedli zástupci OSN, dnes jsou obyvatelé Etiopie, Jemenu a Afghánistánu obzvláště postiženi hladem, pro které jsou dodávky ukrajinské pšenice kriticky nezbytné. Kromě toho dohody o koupi 2 milionů tun ukrajinského obilí uzavřely Alžírsko, Egypt, Súdán, Libanon a Vietnam.
Intrika spočívá v tom, zda zmíněných 12 plavidel dorazí k adresátům (stejně jako všechny ostatní lodě s ukrajinskou zemědělskou produkcí). Rusko totiž 29. října oznámilo svůj odchod z obilné dohody (podepsané OSN, Tureckem a Ruskem) kvůli útoku Ukrajiny na vojenské lodě Černomořské flotily u Krymu. Ano, ukrajinská armáda s pomocí dronů skutečně zaútočila na válečné lodě státu, který před osmi lety okupoval Krymský poloostrov a před osmi měsíci provedl rozsáhlou invazi na Ukrajinu za účelem totálního vyhubení místního obyvatelstva. Moskva ale pokrytecky prohlásila, že napadené lodě se podílely na zajištění bezpečnosti námořního koridoru pro ukrajinské lodě s obilím. Před kým Rusové bránili ukrajinské lodě? Před ruskými loděmi? To je samozřejmě naprostý nesmysl!
Ruská federace velmi demonstrativně reagovala na svou vojenskou porážku v námořní vojenské základně Sevastopol – provedla masivní útok (50 raket X-101 a X-555), zaútočila na objekty kritické civilní infrastruktury Ukrajiny, chce, aby obyvatelstvo státu zůstalo bez vody, elektřiny a tepla. V Kremlu doufají, že Ukrajinci, kteří se ocitli v těžkých životních podmínkách, budou požadovat, aby vedení jejich státu uzavřelo mírovou smlouvu s Ruskem. Osm let války v Donbasu však ukázalo, že ruská armáda chce příměří jen proto, aby obnovila své síly, zlepšila dispozice a po nějaké době znovu zaútočila.
Navzdory tomu, že námořní koridor z přístavu Oděsa, který byl vytvořen pro světovou potravinovou bezpečnost, fungoval tři měsíce (od 22. července), Moskva po celou dobu opakovaně hrozila, že odstoupí od dohody o obilovinách (nebo neprodlouží platnost, která by skončila 19. listopadu). Požadovala od OSN a světového společenství, aby byly vytvořeny podmínky pro rozšíření vývozu ruského obilí (velkou část tvoří obilí ukradené na ukrajinských pozemcích okupovaných Rusy), aby došlo ke zvýšení vývozu ruských hnojiv a aby bylo umožněno vývoz ruského čpavku (potrubí s čpavkem z města Toljatti vede přes celé území Ukrajiny až do Oděsy).
Moskva nepochybně použila ukrajinský útok na ruské lodě jen jako záminku, aby opět vydírala OSN a mezinárodní společenství kvůli potravinové bezpečnosti v jednotlivých oblastech světa. Kreml samozřejmě doufá, že řada zemí Afriky a Blízkého východu začne tlačit na OSN a státy Západu (budou mluvit o hladu a nárůstu počtu uprchlíků) a ty by by začaly tlačit na Kyjev, začaly by požadovat řadu ústupků – od zrušení ofenzivy na jihu Ukrajiny (ideálně) až po spuštění potrubí pro čpavek.
No, co? Západní země by mohly do Černého moře vyslat své křižníky, bitevní lodě a torpédoborce, aby chránily koridor pro dodávky obilí. Minimálně by mohli Ukrajině poskytnout zbraně proti lodím, aby si mohla sama bránit své vlastní vodní plochy. Každopádně hlavní je nepodlehnout vydírání teroristického státu.
