Mohu s jistotou říci, že jsme měli nejhorší matku. Když děti jedly sladkosti, nutila nás snídat ovesné vločky a toasty. Ostatní děti si pochutnaly na pizze a dokonce pily kolu, pro nás bylo takové jídlo zakázané. K obědu a večeři jsme jedli jen zdravé jídlo.
Chtěla vědět, kde jsme a co děláme. Filtrovala náš společenský kruh a vybírala pro nás přátele. Volali jsme z pouličních automatů a hlásili, kde jsme. Když jsme nepřišli včas domů, čekal nás trest. Žádné zpoždění a výmluvy!
Každý den jsme nosili čisté a vyhlazené oblečení. Máma nás nutila se sprchovat a čistit si zuby. Ostatní děti mohly nosit oblíbené oblečení týdny po sobě. Maminka dokonce šila sama oblečení, aby ušetřila. Necítili jsme se tak skvělý jako spolužáci.
A to není nejhorší. Spár jsme museli jít v devět večer a vstávát v osm ráno. Nemohli jsme spát a ležet v posteli. Naši spolužáci spali a maminka nás vykořisťovala. Porušila zákon, který zakazuje dětskou práci! Maminka nás nutila umývat nádobí a uklízet v místnosti, my jsme uklízeli listí na dvoře a čistili cestu od sněhu. Měli jsme pocit, že nám rodiče vymýšlejí miliony správ.
Nutila nás říct pravdu. Bez ohledu na to, jak divně to může znít, ale moje matka uměla číst myšlenky. V dospívání se život obecně změnil v peklo. Když už všichni naši vrstevníci už na rande chodili – do 16 let jsme měli dokonce zakázáno na to myslet. Někdy jsme se za její dovádění tak styděli.
Hodně jsme toho ztratili. U ostatních dětí bylo mládí živější. Na krádežích jsme se nepodíleli. Nikdy jsme nebyli zatčeni! Je to chyba mámy ... nepili jsme alkohol, ani cigarety jsme nekouřili. Neměli jsme milion věcí, které ostatní děti měly. Vždycky jsme se kvůli ní dobře učili, i když to pro nás bylo těžké.
Každou neděli jsme šli do kostela. Za ty roky jsme tu službu nikdy nezmeškali. Dokonce se báli zeptat mámy, jestli se dá službu vynechat.
Teď jsme dospělí. Jsme vzdělaní a chytří lidé. Už mám své děti a jsem také "zlá" matka. Víte co? Jsem na to pyšná. Díky Bohu, že mě vychovávala taková máma. Myslím, že by na světě nebylo mnoho problémů, kdyby bylo více "zlých" maminek.
“Můj manžel stále poslouchá svou matku. Nechce ani udělat našemu synovi přihlášení k pobytu v bytě, dokud mu jeho matka nedá souhlas”
“Vyhodila jsem všechny hračky své vnučky a moje snacha se urazila”
"Nesouhlasila jsem s mámou, teď jsem pro příbuzné špatná"
Vojta si myslel, že jeho žena je neplodná. Ale ona dokázala otěhotnět, a muž dítě nepřijal
Autorem dopisu je B. Pingaro. Byla publikována na počest Dne matek v publikaci "Our Sunday Visitor".
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "VAROVAL JSEM HO. SYN MĚ NEPOSLOUCHAL A PŘESTO VZAL SVOU DÍVKU K MOŘI"
