Příběh ze života: "Moje dcera se za mě stydí, protože jsem údržbář"

Oženil jsem se ve dvaceti. Popravdě, ženu jsem nemiloval, ona otěhotněla a tak jsem neměl nevybranou. Narození syna mělo příznivý vliv na náš vztah. Podporovali jsme se, respektovali jsme se, vyrovnali jsme se se všemi těžkostmi. Brzy se narodila dcera. A v tu chvíli se vše nějak pokazilo. Moje žena byla nervózní, nebyla spokojená s mou prací a platem. Brečela, že je unavená a že jí nepomáhám. Manželka kontrolovala každý můj krok.

Mlčel jsem a trpěl. Večer jsem pil pivo, abych se uvolnil a rozptýlil, za což jsem získal titul alkoholika v naší rodině. Po chvíli žena sbalila věci a odjela za rodiči. Pak podala žádost o rozvod, chtěla byt sebrat, ale neuspěla.

Platil jsem alimenty a bral jsem děti na víkend. Ale pak se manželka provdala za jiného muže. Změnil jsem pracovní místo, abych snížil alimenty — nechtěl jsem, aby se její nový manžel na můj účet živil. Děti se ke mně začaly chovat špatně, dávaly mi za příklad otčíma a dokonce mu říkali táta.

Roky ubíhaly. Se synem jsme pravidelně komunikovali, telefonovali, ale s dcerou to bylo jiné. Neustále mi něco vyčítala.

Problém je, že dcera mě vůbec nerespektuje a odmítá mi pomáhat, i když má pětkrát vyšší plat. Ví, že mám zdravotní problémy, chybí mi peníze na léčbu a zaplacení bytu. Jsem nucen pracovat jako údržbář, abych se nějak uživil.

Práce je pro mě moc, ale co jiného mám dělat? Dcera, když viděla, jak zametám ulici, prošla kolem a ani mě nepozdravila. Veřejně se mě zřekla! A jak mám být teď? Jinou práci nezvládnu a na pomoc od dětí nemá smysl čekat.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "UŽ NEVÍM, JAK S NÍM ŽÍT. MANŽEL SE ZBAVIL JEDNOHO ZLOZVYKU, ALE ZÍSKAL DALŠÍ"

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "Z PORODNICE JSEM SE VRÁTILA S NETEŘÍ"