Příběh ze života: "Karolína měla spoustu ctitelů, ale čekala, že se objeví někdo ještě lepší"

Dali jsme si kávu, vzpomínali na naše školní dny. Naše holky se už dávno vdaly, všechny mají děti.

- To jen já jsem zůstala sama, - řekla smutně Karolína.

Ptal jsem se, jak se to mohlo stát.

Karolina se zamyslela a pak řekla, že sama neví, jak se to stalo. Ženichů měla vždy s přebytkem, ale po celou dobu se zdálo, že se objeví někdo ještě lepší.

Dívka si nevšimla, že uběhlo dvacet let a je stále sama. Teď už krása není taková jako bývala a muži už nejsou tak vytrvalí jako dříve.

Řekl jsem jí, že se určitě setká se svou spřízněnou duší a my jsme se rozešli.

Celou cestu domů jsem přemýšlel, jak těžké je žít krásným lidem. Vždyť jsou v zajetí své krásy. Nejprve bez jakéhokoli úsilí dostanou hodně pozornosti od opačného pohlaví. Pak si zvyknou na svou popularitu a poptávku. Věří, že si opravdu zaslouží něco víc, začínají nadhodnocovat své vlastní požadavky. Přebírají jednoho kandidáta za druhým a nemohou se rozhodnout.

A pak si všimnou v zrcadle, že krása začala vadnout, ale nemohou se s tím vyrovnat. Nakonec zůstávají sami. O samotě to může být také zajímavé: cestování, restaurace, koncerty, setkání s přáteli. Teprve dříve nebo později přijde pochopení, že v tom štěstí není.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "KDYBYCH MĚLA KDE BYDLET, HNED BYCH ODEŠLA OD MANŽELA"

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "VYHNALA JSEM TCHYNI Z NAŠEHO DOMU. MANŽEL ANI SLOVO NEŘEKL"