Příběh ze života: "Abych dosáhla kariérního úspěchu, musím se přestěhovat do jiného města a manžel je proti"

Podle něj není třeba ztrácet stabilitu kvůli pochybným vyhlídkám. A taky říká, že kvůli své kariéře zničím rodinu, když odjedu sama.

Společnost, ve které pracuji, má pobočky po celé zemi. Vzhledem k tomu, že pracují dobře, vedení se rozhodlo, že mě udělá ředitelkou jednoho z regionálních štábů. Nejen to, mzdu slibují dvakrát vyšší. Ale i teď mám větší plat než manžel.

Na takovou příležitost jsem čekala dlouho, takže se této nabídky nechci vzdát. Syn už chodí do školy, opět na mateřskou nehodlám, proto je nejlepší čas se profesně rozvíjet. Chci žít bezstarostně, ale pak sedět na místě není možné. Můj manžel to nechápe!

Město, ve kterém budu muset pracovat se nachází za pár set kilometrů. Jezdit tam každý den není možné, a tak jsem začala mluvit o stěhování.

Prý mu vše vyhovuje, takže nechce nic měnit. Samozřejmě, že tady má kamarády, se kterými každý večer pije pivo. Jak je opustí? Ano, a pronajmout byt do stáří, zdá se, že mu vyhovuje, protože teď si prostně nemůžeme vzít hypotéku.

- Řekl jsem všechno! Nech toho!

Myslela jsem, že mě aspoň rodiče podpoří. Ale matka říká, že musí poslouchat svého manžela, protože je hlavou rodiny. Tchýně také říká, že svou prací přivedu rodinu k rozvodu. Ale jak mám být? Chci více vydělávat a lépe žít, ne sedět na místě. Můj manžel nechce hledat lepší práci, a také mi nedovoluje rozvíjet se.

Chápou mě jen moje kamarádky. Doporučují mi, abych šla a bojovala o své místo pod sluncem, protože na takového manžela rozhodně není možné se spoléhat. Když to teď odmítnu, tak mi to nikdo nikdy nenabídne. Stojí za to obětovat rodinu? Nebo se to vůbec nedá nazvat rodinou, když jeden druhého nechceme podporovat a chápat?

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "NECHTĚL JSEM DÍTĚ, PROČ BYCH MĚL PLATIT ALIMENTY?"

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "TY JSI PODPANTOFLÁK," ŘÍKAJÍ MI PŘÁTELÉ. ALE JÁ RÁD POMÁHÁM SVÉ ŽENĚ V DOMÁCNOSTI