Měl se postarat o vlastního dědice, takže nemocný otec už nebyl v prioritě. Až dosud se syn zdvořile staral o starého muže, neustále navštěvoval ho a platil léčbu. V poslední době však s financemi to bylo dost těžké. A ještě i manželka podléhala olej do ohně. Často si stěžovala, že je pro ní těžké uhlídat i děti i nemocného tchána. Prý je to jen zbytečný náklad.
Takže Vlastimil nezbývalo nic jiného, než najít dobrý domov pro staré lidi. Muž se rozhodl, že to bude nejlepší řešení, protože tam se o jeho otec bude postaráno. Vždyť tam pracují profesionálové. A to je mnohem lepší, než jen hodit důchodce na vlastní pěst.
Takže když bylo vše připraveno, jel Vlastimil se synem Bohdanem doprovodit dědu. Byl to obyčejný venkovský domek s nepříliš pečujícím personálem. Bylo zřejmé, že dědečkovi to nevyhovovalo, ale nebyla jiná volba, takže se musel smířit.
Po cestě domů, když bylo po všem, Bogdan položil svému otci jen jednu otázku. Chtěl znát přesnou adresu domova důchodců. Vlastimil se překvapeně podíval na svého syna a zeptal se, na co to potřebuje? Dědu budou navštěvovat společně. Ale chlapec řekl: "Chci znát adresu, protože i ty jednou budeš starý. Budu vědět, kam tě mám odvézt.”
Vlastimil ani nevěděl, co odpovědět. Realita byla krutější, než si představoval. Najednou se Vlastimil postavil na místo otce. Na duši mu bylo tak bolestivě a zároveň trapně. Vždyť on vše dělá pro syna. I tento čin byl pro něj.
Následující den se Vlastimil vrátil do pečovatelského domu a vyzvednul odtud svého otce. Poprosil starého muže o odpuštění za takový čin.
PSALI JSME: ŽIJI V NĚMECKU 3 ROKY A MÍSTNÍ FRAU MĚ NAUČILI DÍVAT SE NA MNOHO VĚCÍ JINAK
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "MŮJ MANŽEL PLATÍ ZA VŠECHNA PŘÁNÍ SVÉ BÝVALÉ MANŽELKY A DÍTĚTE"