Zeptejte se, za co tedy žiju. Bydlím v bytě, který mi darovali rodiče. Mám ještě jeden byt, který jsem zdědila po dědečkovi. Ten byt si pronajímám, a tak si vydělávám peníze. Tady na nich žiju, a plně mi to stačí.
Ve volném čase dělám plyšové hračky, které se prodávají přes internetový obchod. Co je na takovém životě špatného, nechápu. Proč bych měla být jako všechno, abych se uživila, když se mi to daří takto snadno?
Byla jsem na rande mnohokrát. Jakmile zjistí, že nechodím do práce jako všichni ostatní, okamžitě odejdou. Podle jejich názoru jsem lína, žena, která chce být zajišťována mužem. Ale nechápu to, všichni si přejí dokonalou ženu, která chodí do práce, dělá všechno po domě, vychovává děti, těší manžela a to vše najednou.
A co od nich? Malý plat? Všichni moji kandidáti byli obyčejní dělníci. A teď si myslím, že bych měli zvýšit laťku požadavků na muži. Možná bych mohla najít takto svého vyvoleného.
