Příběh ze života: "Adoptovali si mě, aby se o ně ve stáří měl kdo starat"

Narodila jsem se ve velké rodině. Byla jsem nejmladší. Bratr mého otce byl neplodný, a tak se moji rodiče rozhodli, že mě mu dají.

Asi ne nadarmo moji pěstouni nemohli mít děti. Nemilovali nikoho kromě sebe. Hned po narození mě odvezli do vesnice, abych neviděla biologické rodiče. Rodiče se starali o ostatní tři děti a na mě zapomněli. Byla jsem zbavena laskavosti a rodičovského tepla.

Nezajímala se o mě ani matka, ani pěstounka. Když jsem vyrůstala, často jsem si hrála se svými sourozenci, ale ani jsem netušila, že jsme příbuzní. Máma mě viděla, často jsme se scházeli na rodinných oslavách, ale nikdy mě neobjala. Byla jsem jí naprosto ukradená.

Když mi bylo 23 let, pohádala jsem se s pěstouny a přímo se jich zeptala:

- Proč se ke mně tak chováte? Proč mě nemilujete?

- Protože jsi nám nevlastní! Byla by si vlastní, milovali bychom tě. A tak jsme si tě vzali, aby na stáří bylo komu podát sklenici vody.

Ten den jsem sbalila věci a odjela. Teď už je to v pořádku. Mám vlastní rodinu. Děti nemám. Proč? Bojím se, že budu stejně špatná matka jako moje máma.

Se svými rodiči nekomunikuji, protože je stále nenávidím. Možná jsem krutá a sobecká, ale to oni mě takovou udělali.

PSALI JSME: MLADÍK SE PO RODINNÉ VEČEŘI NAŠTVAL NA MILOVANOU: PRÝ KVŮLI TOMU, ŽE TOHO SNĚDLA MOC

PŘIPOMÍNÁME: NEVĚSTA PŘEKVAPILA BÝVALOU MANŽELKU SVÉHO ŽENICHA NEČEKANOU ŽÁDOSTI: "JEJÍ MANŽEL MUSÍ BÝT OPATRNÝ"