Příběh ze života: "V sobotu mi přivezly děti vnučku. Věci, hračky a instrukce na tři listy"

- Řekni mi, zda jsou hranice drzosti? V sobotu mi přivezli děti vnučku, protože byly pozváni na svatbu. Věci, hračky a návod na tři listy! Čím krmit, jak oblékat, jak mluvit... a ty nejdůležitější body červeným zvýrazňovačem zdůraznit! - stěžuje si 60letá paní Jirásková.

Vnučce ženy jsou tři roky. Snacha se téměř vždy stará o dceru, protože její rodiče žijí daleko a tchyní ona nechce obtěžovat. Nikdy nezneužila dobrotivost příbuzné, ale tentokrát se rozhodla, že s ní Aničku nechá.

- Zda bych to bez toho nezvládla? Už není dítě, hrát se s ní je zajímavé, věnuje se malování nebo kutilství. Kdysi jsem pracovala ve školce, takže s každým dítětem dokážu se domluvit. Proč bych potřebovala tyto instrukce? - pani Jirásková byla dost naštvaná.

- Dodržovala jsi ji? - ptá se kamarádka.

- Mám svou hlavu na ramenou. Ani jsem to neotevřela! Můj dům, moje pravidla. S vnučkou nic špatného nedělám, takže mě svědomí netrápí. Měla jsi vidět ten návod! Psalo se jako pro mentálně retardovaného člověka. Kolik času na to snacha strávila? - paní Jirásková byla rozhořčena.

- Je to její první dítě. Také hlídat vnoučata, pravda bez instrukcí, ale snacha je také často znepokojena. Možná ti nevěří ona. I když jestli by nevěřila, tak by nenechala malou…

- Nudí se, je to blbost. Musí začit dělat něco normálního, pak nebude mít čas na takové blbostí. Na mateřské jsem tak dlouho neseděla, proto jsem byla i adekvátní matka. Když mi rodiče pomáhali, byla jsem vděčná.

Má podle vás snacha právo požadovat od tchyni, aby dodržovala nějaká pravidla? Co myslíte?

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: VĚNOVALA SE JEN DCERÁM. A KDYŽ SE STALA NEMOHOUCÍ, PROSTĚ SE JI ZBAVILY

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "BYL JSEM OPUŠTĚN KVŮLI BOHATŠÍMU PŘÍTELI. PO 15 LETECH JSEM JI POTKAL V KAVÁRNĚ"