Cestou domů, hluboce ponořený do svých myšlenek, si ani nevšiml, jak narazil do svého syna Ladislava a neznámé dívky. Setkání skončilo tím, že Roman Ladislava přísně varoval před jeho chováním. Ladislav se však snažil své jednání ospravedlnit obviněním své manželky, že se o sebe po narození jejich dvojčat nestarala.
Roman Ladislavovu omluvu nepřijal. Se synem se podělil o osobní zkušenost z minulosti, kdy byl v pokušení podvést svou ženu. Vyprávěl, jak na svém pracovišti potkal krásnou a svobodomyslnou ženu Natálii. Probudila v něm hluboké city, tak silné, že pomyslel na to, že kvůli ní opustí manželku a děti.
Zarazil ho však pohled na jeho malé děti a vzpomínka na lásku k manželce. Vyhledal odbornou radu u psychologa, který mu poradil, aby svou ženu znovu miloval, zbavil ji některých povinností v domácnosti a pomohl jí najít své bývalé já. Ladislav se vrátil domů pozdě večer a zjistil, že jeho žena, která se na něj nedočkala, spí na gauči.
Posadil se vedle ní a uvědomil si závažnost svého jednání. Přísahal, že se o svou ženu postará, že ji někam odveze – do hor nebo k moři – a poskytne jí potřebnou pomoc, aby se o sebe mohla zase postarat. Poznal, že jeho otec měl celou dobu pravdu o důležitosti rodiny, a slíbil, že to napraví…
PSALI JSME: "KDYŽ NÁM TCHYNĚ DALA VELKOU ČÁSTKU NA KOUPI BYTU, MĚLI JSME OBROVSKOU RADOST. ALE BRZY NÁM TO ŠLO ŠEJDREM"
