O své bratry se starám od jejich narození. Byla to moje přímá povinnost, o které se ani nemluvilo. Máma pracovala a vyčítala mi, že se o nás postarala. Neměla jsem od slova vůbec žádné dětství. Buď škola, pak bratři, pak každodenní život. Neměla jsem vůbec žádné přátele a chodila jsem ven jen s bratry na pískoviště.
Na procházku? To ne. Kam mohu dát své nejmenší? Vzít s sebou do práce? zakřičela máma.
Po škole jsem hned šla do práce. Nebyla tam ani otázka na vyšší vzdělání, protože moje matka nechtěla platit za studium. Navíc potřebovala volnou pracovní sílu a ne chytrou dceru.
Takový život mi přirozeně nevyhovoval. Samozřejmě jsem své bratry milovala a miluji je i nyní, ale ukázalo se, že jsem pro ně obětovala vše.
Nedávno řekla, že měla muže a bude se vdávat. Pogratulovala jsem jí a byla ráda za kluky, že konečně budou mít tatínka. Přesto jim chybí mužská pozornost. Ale ukázalo se, že moje matka je nehodlala vzít s sebou. Navíc nás ani neplánovala seznámit se svým manželem.
- Nechce cizí děti, - řekla máma na svou obranu.
Byl jsem šokována. Kam mají bratři jít? Zdálo se, že nový muž mé matky vůbec nevěděl, že má děti.
Stejnou otázku jsem položila své matce. S klidem odpověděla, že bratři zůstanou se mnou. Vidíte, oni mě lépe poslouchají, takže to zvládám v pohodě.
Pečený bůček: Křupavá pochoutka pro každou příležitost
Jak vypadají rodiče a sestra nejkrásnějšího tureckého herce Buraka Özçivita
“Monika úplně záři štěstím a spokojeností”: Monika Marešová poprvé ukázala bříško. Jak vypadá v 5. měsíci těhotenství
24letá dívka chodí v plenkách a nasává dudlík: proč ona a její přátelé představují jako děti
- Věřím ti, dcero. A peníze pošlu, příležitostně, ale moc se mnou nepočítej, - řekla matka.
Jednoduše se stáhla a spěchala hledat štěstí.
Máma se vdala. Svatby jsme se samozřejmě nezúčastnili. Nyní žije s manželem v jiném městě a téměř se o nás nezajímá. Ráda bych to skončil, ale je mi bratrů opravdu líto. Oni za nic nemohou. Pokud odejdu, budou převezeni do dětského domova.
Momentálně mám jediný cíl – zbavit matku rodičovských práv. Jen nevím, jestli to zvládnu. Nevím, co je správné udělat, abychom byli v budoucnu v bezpečí. Pak se jí budeme dvořit v jejím stáří?
PŘIPOMÍNÁME: PETRA NAŠLA V KAPSE SVÉHO MANŽELA TELEFONNÍ ČÍSLO A ŽENSKÉ JMÉNO A ZAVOLALA NA NĚJ
