Ale před 3 lety se v naší rodině stala hrozná tragédie, v jejímž důsledku jsem začala pochybovala: opravdu jsem vychovala dobrého a laskavého člověka, nebo ne?

Dítě / Ilustrační foto / Zdroj: Freepik

Moje snacha zemřela při porodu. Můj vnuk zůstal bez matky. Můj syn nesl ztrátu své milované tak těžce, že svého syna nechtěl vidět. Manželčini rodiče také dítě odmítli. A ja jsem nemohla.

Dítě / Ilustrační foto / Zdroj: Freepik

Vzala jsem ho k sobě. Nevím, jestli mu dokážu nahradit rodiče. Ale snažím se ze všech sil. Můj syn byl chladný i ke mně. Nemůže mi odpustit, že jsem vzala dítě.

Při pohledu na synovo chování pochybuji, zda se mi z vnuka podaří vychovat dobrého, citlivého, laskavého, ušlechtilého člověka. Myslí si, že jsem ho zradila tím, že jsem vzala dítě.

Dítě / Ilustrační foto / Zdroj: Freepik

Možná má v něčem pravdu. Možná jsem si ho neměla brát. Možná jsem jako matka měla syna podporovat, ať dělal, co dělal. Ale dívám se na toto nevinné stvoření a uvědomuji si, že jsem nemohla jinak. Jak předám tento zázrak sirotčinci? Co ho tam čeká? Kdo vyroste? Jak se jeho osud vyvine? Tyto otázky mě trápí.

Dítě / Ilustrační foto / Zdroj: Freepik

Jako bych stála před volbou: buď syn, nebo svědomí. A vybrala jsem si to druhé. Nevím, jestli jsem si vybrala správně. Sotva se zvládám postarat o vnuka. Přece jen už nejsem tak mladá, jako když jsem vychovávala svého syna. Moji přátelé mi v případě potřeby nabízejí pomoc. Ale všechno se snažím dělat sama. Vnuk je klidný a poslušný kluk. Aspoň v tomhle jsem mám štěstí. Doufám, že mi vše vyjde. A že bude v pořádku.

PŘIPOMÍNÁME: “MOJE DCERA MĚ NESLYŠÍ: MÍSTO TOHO, ABYCHOM ŽILI PRO RADOST, ALE CHYSTÁ VYCHOVÁVAT CIZÍ DĚTI”

PSALI JSME: SANITKA PŘIVEZLA TĚHOTNOU DÍVKU DO NEMOCNICE PŘÍMO Z VLAKU. CELÁ CESTA DO PORODNICE BYLA PLNÁ NAPĚTÍ A ÚZKOSTI