Její oči se potkaly s mými, když ona šla chodbou, s úzkostí upírajíc zrak do klecí. Hned jsem cítil její nouzi a pochopil jsem, že mám ji pomoci. Mával jsem ocasem, ne moc aktivně, aby se nebála.  

Když se zastavila vedle mé kleci, přikryl jsem sebou maličkou havárii, která se stala v zadní části mé klece. Nechtěl jsem, aby věděla, že dnes mě nevenčili.

Občas Záchrance útulku jsou příliš obsazení, a nechtěl jsem, aby myslela o nich špatně. Když ona četla moji anketu, doufal jsem, že nebude smutná z mé minulosti. Mám jen budoucnost, na kterou nečekaně čekám a chci změnit něčí život.

Klekla a zavolala mě tiše, strčil jsem rameno a boční část hlavy do klece aby ji utěšil. Něžné konečky prstů laskaly můj krk, zoufale potřebovala komunikaci.

Slza jí spadla na tvář, a zvedl jsem tlapku aby ji přesvědčil, že všechno je v pořádku.

Brzy se dveře mé klece otevíraly, a její úsměv byl tak výrazný, že jsem okamžitě skočil jí do náručí, Slíbil jsem zachránit ji v bezpečí. Slíbil jsem, že vždycky budu vedle. Slíbil bych udělat všechno možné, aby viděl ten zářivý úsměv a její třpytí v očích.

Měl jsem takové štěstí, že ona sešla mojí chodbou. Tak je hodně jiných, kdo nechodil chodbami. Tak hodně je ještě koho je nutné zachránit. Přinejmenším dokážu zachránit jedoho…

Dnes jsem zachránil člověka…

Starý pes oslepl a je hluchý, bylo pro něj těžké jít na ulici. Vynalézavost jeho majitele se dokonce dotkla policie

Kočky cítily, že paní byla nemocná. Všech pět okamžitě k ní přišlo, aby ji nějak pomoc